Zpěvák Tomáš Klus vyrostl v rodině, v níž se mu v dětství staly dvě těžké ztráty. Když mu bylo osm let, zemřela jeho maličká sestřička; o dva roky později přišel o otce. Tyto události Klus zmiňuje jako zásadní momenty svého života a v rozhovorech se k nim vrací i dnes.
V rozhovoru pro pořad Povídej na CNN Prima News popsal, že smrt sestry přišla „strašně rychle“ a že z ní měl silné trauma. „Byla malinká a plakala. Já tehdy chodil na ranní tréninky a vždycky si říkal, že bych raději žádnou ségru neměl. Že furt řve a já se nemůžu vyspat,“ uvedl. Delší dobu si vyčítal, že její smrt přivolal. Později se dozvěděl, že kdyby se narodila o pár let později, pravděpodobně by přežila; setkal se s lékařem z Fakultní nemocnice Brno, který mu řekl, že „kdyby se narodila o dva roky později, přežila by to. Že už existuje lék.“
O dva roky po úmrtí sestry zemřel i Klusův otec. Muž po revoluci podnikal a zároveň byl vášnivý horolezec. Rozhodl se vyšplhat na velký skalní štít a nevrátil se. Tomáš původně myslel, že otec odjel na služební cestu, dlouho nikdo nevěděl, kde je, a Klus si nepamatuje přesný okamžik, kdy mu to matka sdělila. Poznamenal, že děti umí špatné věci částečně vytěsnit.
Klus, který byl dříve úspěšným moderním pětibojařem, o otci vzpomíná také v souvislosti se současným životem. Má s manželkou Tamarou tři děti a uvedl, že občas pláče, když si představí, jakou radost by mu otec měl z vnoučat. Tatínka popisuje jako velmi spontánního člověka a pamatuje si „klučičí“ momenty, které pro něj byly důležité.
Písničkář se hudbě často věnuje i jako způsobu, jímž si zpracovává traumatické zážitky z dětství. Podrobněji o svém příběhu hovoří v pořadu České televize 13. komnata, kde v půlhodinovém dílu mluví o obtížném období a o tom, jak se s ním vyrovnal.
