Minulý týden policie Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) vstoupila do bytu ředitele Správy železnic Jiřího Svobody a v jeho soukromém trezoru nalezla hotovost v hodnotě zhruba 80 milionů korun, eur a dolarů. Následně ho správní rada Správy železnic v pondělí odvolala; v radě zasedají mimo jiné senátor Martin Červíček (ODS) a poslanec Martin Kolovratník (ANO).
Akce policie byla oficiálně vedená jako „dokumentační realizace“. To znamená, že šlo o zásah za účelem získání dokumentů a materiálů pro další šetření, nikoli o zadržení nebo obvinění. Souběžně proběhla obdobná policejní akce i u Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), kde ředitel Radek Mátl zůstává v pozici, a právě díky nálezu hotovosti se však pozornost veřejnosti upřela především na Správu železnic.
Provedení domovní prohlídky vyžaduje soudní povolení. Podle trestního řádu může soud povolení udělit pouze tehdy, „je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení“. Pokud soud takové podezření uznal i v tomto případě, má to samo o sobě vážné důsledky pro postavení ředitele strategické státní instituce, která hospodaří s rozpočtem zhruba 63 miliard korun.
Svoboda popisuje nalezenou hotovost jako celoživotní úspory svého otce či dědečka a odkazuje na zkušenost rodiny s měnovou reformou z roku 1953. V rozhovoru nebyl podrobně sdílný. Pokud by rodinné úspory skutečně spravoval třicet let, měla inflace podle uvedených čísel snížit jejich reálnou hodnotu asi o dvě třetiny; za posledních deset let údajně ztratily přibližně třetinu hodnoty.
Případ se odehrává v době, kdy stát zintenzivnil investice do dopravní infrastruktury, přičemž politický tlak i veřejný zájem často směřují na výstavbu dálnic spíše než na železnice. Budova Ministerstva dopravy má historický původ u Ministerstva železnic; případ Jiřího Svobody opět otevřel diskuzi o roli železnic v tuzemské dopravě.
