Prezident USA prohlásil, že Spojené státy musí Grónsko vlastnit a bránit, jinak prý země padne do rukou Ruska nebo Číny. „Když to budeme vlastnit, budeme to bránit. Pronájmy se stejným způsobem nebrání. Musíte to vlastnit,“ řekl a doplnil, že by raději dosáhl dohody, ale „jestli to neuděláme snadnějším způsobem, uděláme to tvrdším způsobem.“
Trump také odmítl návrh, že by stačilo pouze dohodnout navýšení počtu amerických sil v Grónsku; na novinářský dotaz v pátek odpověděl zamítavě. Přitom Spojené státy a Rusko už dnes sdílejí přibližně 49 kilometrů dlouhou námořní hranici poblíž břehů Aljašky. Na vrcholu studené války měly USA v Grónsku přibližně 10 000 vojáků, dnes je tam zhruba 150 na základně Pituffik v severozápadní části, kde sídlí americké vesmírné síly.
Reakce z Grónska byla jednotná: představitelé grónských stran v pátečním prohlášení vyzvali k „ukončení bezohlednosti USA k naší zemi“ a zopakovali, že „nechceme být Američané, nechceme být Dánové, chceme být Gróňané. O budoucnosti Grónska musí rozhodnout grónský lid,“ uvedli podle BBC.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že případný americký útok by znamenal konec NATO a celého bezpečnostního systému, který vznikl po druhé světové válce. Trump mezitím zpochybnil dánský nárok na Grónsko: „Jsem velkým fanouškem Dánska, ale skutečnost, že tam před 500 lety přistáli s lodí, neznamená, že jim ta země patří. Jsem si jistý, že od nás tam také plulo hodně lodí,“ řekl prezident USA.
Moderní dánská kolonizace Grónska začala misionářskou výpravou v roce 1721. V roce 1953 se Grónsko stalo plnohodnotnou součástí Dánska a později autonomním územím. Dohoda s Kodaní z roku 2009 umožňuje Grónům po referendu vyhlásit samostatnost. V roce 1902 Dánsko prodalo Spojeným státům území, dnes nazývané Americké Panenské ostrovy; při tehdejší smlouvě Američané prohlásili, že USA „nebudou mít námitky proti rozšíření politických a ekonomických zájmů dánské vlády na celé Grónsko.“
„Musíme být připraveni na přímou konfrontaci s Trumpem,“ zní z EU Amerika.
