Americký prezident Donald Trump 20. října vyzval Ukrajinu, aby usilovala o ukončení války s Ruskem, a varoval, že jinak pro ni bude mít konflikt velmi špatný vývoj. V Oválné pracovně novinářům řekl, že ruská armáda zabrala velkou část ukrajinského území a postupuje dál. Podle Trumpa by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl projevit vůli válku urovnat. Jeho výroky zazněly ve chvíli, kdy Washington jedná s Kyjevem a připravuje další rozhovory s Moskvou. Do debaty současně vstoupil ruský návrh, aby o Ukrajině jednali prezidenti Ruska, Spojených států a Číny.
Americký vyslanec Steve Witkoff se 20. října setkal se Zelenským v Oslu a poté se chystal k dalším jednáním do Ruska. Podle serveru Novinky ukrajinský prezident po schůzce zdůraznil, že diskuse o jeho zemi se nemůže konat bez účasti Ukrajiny. Reagoval tím na návrh Vladimira Putina uspořádat trojstranné setkání s Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Rusko přitom pokračuje ve válce, kterou zahájilo vpádem na Ukrajinu v roce 2022. Navrhované jednání by se týkalo země, která se ruské agresi brání už pátým rokem.
Trump svůj tlak na Kyjev spojil také s dosavadní americkou pomocí a s ukrajinskými útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. Prohlásil, že Spojené státy poskytly Ukrajině obrovské množství podpory, ale podle jeho slov za ni nedostaly odpovídající protihodnotu. Ukrajinské síly znovu vyzval, aby přestaly útočit na ruské rafinerie. V předchozích dnech Zelenského kritizoval také kvůli útokům na ropný terminál v Petrohradu. Ukrajinského prezidenta veřejně obvinil, že nechce válku ukončit. Zelenskyj už dříve řekl, že se Trumpovým postupem cítí zrazený a že Ukrajina ztrácí silného partnera.
Putin možnost setkání tří prezidentů nadnesl podle dostupných informací při telefonátu s Trumpem 9. října. Jako možná příležitost připadá v úvahu summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce, plánovaný na 18. a 19. listopadu v čínském Šen-čenu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že se o trojstranné schůzce diskutovalo. Trump dal najevo ochotu se jí zúčastnit, výslovný souhlas s konkrétní podobou jednání však dosud neoznámil. Americký prezident mluvil vedle Ukrajiny také o možnosti jednat s Ruskem a Čínou o jaderných zbraních a obchodních vztazích.
Jednání o válce doprovázejí změny v americkém přístupu k Rusku v oblasti energetiky a sankcí. Trump uzavřel s Putinem dohodu o dodávkách ruské nafty, která má podle Bílého domu přispět ke snížení cen pohonných hmot ve Spojených státech. Jeho administrativa současně pozastavila zavedení velké části nových sankcí proti Rusku. Tento postup obhajuje mimo jiné snahou neodradit Moskvu od dalších rozhovorů. Energetičtí experti však zpochybňují, že by slíbené dodávky ruské nafty mohly mít na americké ceny výrazný vliv. Trump přitom pokračuje v kritice ukrajinských úderů proti ruské ropné infrastruktuře.
Pro Ukrajinu je podstatné, kdo by u případného jednání o ukončení války seděl a kdo by na něm chyběl. Podle dosud popsané podoby návrhu by se setkali prezidenti Ruska, USA a Číny, nikoli Zelenskyj nebo představitelé evropských zemí. Čína od začátku války vyzývá k jednání, zároveň však Rusku poskytuje ekonomické a diplomatické zázemí. Setkání by ji přímo zapojilo do rozhovorů o výsledku konfliktu. Peking se přitom musí vyrovnávat i se svými důležitými ekonomickými vztahy s Evropou. Čínští představitelé se podle dostupných informací rovněž obávají, že by trojstranná schůzka mohla zastínit listopadový summit v Šen-čenu.
Vedle jednání o Ukrajině Trump otevřel s Putinem také případ Američana Stephena Hubbarda, který je vězněn v Rusku. Řekl, že ruského prezidenta požádal o jeho propuštění, a naznačil, že by se v případu mohlo brzy něco změnit. Čtyřiasedmdesátiletý bývalý učitel si odpykává téměř sedmiletý trest za údajné žoldnéřství ve prospěch Ukrajiny, které odmítá. Ruští vojáci ho zajali v dubnu 2022 a odsouzen byl v říjnu 2024 po procesu za zavřenými dveřmi. Trumpova administrativa letos v srpnu dosáhla propuštění jiného Američana, Roberta Gilmana, který v ruském vězení strávil více než čtyři roky.
