Ve švýcarském Davosu pokračuje Světové ekonomické fórum již třetím dnem a diskuse se silně točí kolem nedávných výroků Donalda Trumpa. Prezident USA znovu nastolil otázku Grónska, které označil za strategicky důležité pro bezpečnost Spojených států. Připomněl, že ostrov by si prý měly Spojené státy po druhé světové válce nechat místo jeho navrácení Dánsku.
Trump během vystoupení použil větu „Jediné, co žádám, je kus ledu“ a zároveň ujistil, že sílu použít nehodlá, byť prý má takovou možnost. Jeho slova opět rozvířila debatu o imperiálních ambicích a o tom, jaké místo zaujímají strategické území v bezpečnostní politice velmocí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil vznikající nálady za návrat imperiálních ambicí a varoval před světem bez jasných pravidel, v němž by se Evropa mohla stát terčem tlaku velmocí. Kanadský premiér Mark Carney v odpovědi zdůraznil potřebu spolupráce menších států a potvrdil závazky Kanady v rámci NATO.
Ruská strana vůči Trumpovým výrokům projevila pochopení. Moskva podle svých argumentů přirovnala situaci ke Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, a označila tento poloostrov za pro Rusko důležitý obdobným způsobem, jakým Spojené státy vnímají Grónsko.
Vystoupení amerického prezidenta v Davosu rovněž obsahovalo kritiku Evropy; Trump řekl, že se Evropa vydala „špatnou cestou“. Témata strategického významu ostrovů a území pro bezpečnostní politiku tak zůstávají v centru pozornosti účastníků fóra, které propojuje lídry z politiky a byznysu.
Diskuse v Davosu tak kromě ekonomických otázek ukázala, že geopolitická témata a spory o strategická území budou i nadále formovat debaty o bezpečnosti a mezinárodních vztazích.
