Donald Trump v posledních dnech znovu otevřel téma Grónska. Uvedl, že Spojené státy „absolutně potřebují Grónsko“ a že jej „obklopují čínské a ruské lodě“. Zájem o ostrov přitom podle jeho dosavadních vystoupení sahá už do prvního funkčního období v letech 2017–2021 a pokračuje i v jeho současném působení.
Uvedla to britská stanice Sky News.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová v rozhovoru varovala, že pokus USA o převzetí Grónska by znamenal konec NATO. Tuto výhrůžku, která zmiňuje dopad na alianci, následovala řada reakcí z evropských hlav měst; některé hlasy poukazují na to, že Evropa se nedokázala jednotně postavit za Dánsko.
Společné prohlášení letos vydalo pouze sedm zemí — kromě Dánska to byly Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko a Spojené království — a někteří komentátoři označili europolitickou reakci za slabou. Podle jiných hlasů taková situace nahrává představě, že ve vzájemném vztahu mezi USA a NATO americká strana má silnější pozici.
Julianne Smithová, bývalá americká velvyslankyně při NATO, upozornila na riziko, které spor o Grónsko představuje pro Evropskou unii i pro NATO. Doporučila, aby evropské vlády připravily nouzové plány, lépe využily nadcházející mezinárodní summity — uvedla příkladem Mnichovskou bezpečnostní konferenci a světové ekonomické fórum v Davosu — a zvážily nové obranné iniciativy či smlouvy.
Do debaty se zapojili i ruští představitelé. Kirill Dmitrijev na síti X napsal, že „Grónsko se zdá být rozhodnuté“ a dále se otázal, zda bude na řadě Kanada. Zájem o Kanadu jako potenciální součást USA se v Trumpových výrocích objevuje opakovaně; Trump o Kanadě prý dlouhodobě mluví jako o možném 51. americkém státě.
