Ukrajinské síly v noci na 2. října 2026 zaútočily na ropnou rafinerii společnosti Lukoil ve Volgogradu a na přečerpávací stanici v ruské Samarské oblasti. Ukrajinský generální štáb oznámil, že v areálu rafinerie zaznamenal výbuchy a požár. Požár podle něj vypukl také v zařízení u obce Prosvet nedaleko Samary. Rozsah škod na obou místech zatím ukrajinská armáda upřesňuje. Ruský gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov potvrdil rozsáhlý dronový útok na průmyslovou infrastrukturu, konkrétní zasažené podniky však nejmenoval.
Útok se týká dvou různých částí ruského ropného průmyslu: zpracování ropy ve Volgogradu a její přepravy přes Samarskou oblast. Agentura Bloomberg uvedla, že volgogradská rafinerie dokáže zpracovat přibližně 300 tisíc barelů ropy denně. Samarská stanice je součástí sítě, která zásobuje domácí rafinerie i vývozní trasy k Černému a Baltskému moři a ropovod Družba. Zatím ale není potvrzeno, zda páteční zásahy provoz některého z těchto zařízení přerušily. Lukoil ani provozovatel ropovodů Transněfť na žádosti Bloombergu o vyjádření bezprostředně nereagovaly.
Volgogradský závod čelil ukrajinskému útoku už 31. července, kdy podle ukrajinského generálního štábu došlo v jeho areálu k zásahu a požáru. Po tomto útoku rafinerie zastavila provoz a během září postupně obnovovala objem zpracování ropy. Páteční zásah tak přichází v době, kdy se podnik vracel k provozu po předchozí odstávce. Ukrajina v posledních měsících útočí také na další ruské rafinerie, sklady a přepravní infrastrukturu. Kyjev tyto operace spojuje se snahou omezit dodávky paliva ruské armádě a příjmy Moskvy z ropy.
Podle ukrajinského generálního štábu má volgogradská rafinerie roční kapacitu přibližně 15 milionů tun zpracované ropy. Vyrábí benzin, motorovou naftu a letecké palivo, přičemž podle ukrajinské armády se podílí i na zásobování ruských ozbrojených sil. Údaj o kapacitě popisuje možnosti závodu, nikoli jeho skutečnou výrobu v době pátečního útoku. Předchozí odstávka po červencovém zásahu a postupné zářijové obnovení provozu jsou proto pro posouzení nynějšího dopadu podstatné. Kolik zařízení je po novém útoku schopno pracovat, zatím zveřejněno nebylo.
Samarská stanice u Prosvetu slouží k přijímání, skladování a míchání ropy přiváděné hlavními ropovody z různých ruských těžebních oblastí. Ukrajinský generální štáb uvádí mezi zdroji ropu z Tatarstánu a západní Sibiře. Ve stanici se míchají suroviny s rozdílným obsahem síry pro vývozní směs Urals. Podle Bloombergu má tamní zásobníkový komplex kapacitu přes 1,6 milionu metrů krychlových a přijímá také dodávky z Kazachstánu. Kazašské ministerstvo energetiky bezprostředně neodpovědělo na dotaz, zda byly toky jeho ropy přes stanici zasaženy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil páteční útoky za odpověď na ruské údery a mezi zasaženými oblastmi jmenoval Samaru i Volgograd. Ruský vicepremiér Alexandr Novak podle agentury Interfax naopak uvedl, že Rusko odrazilo útoky na čtyři rafinerie. Dodal, že škody se vyhodnocují pouze u jedné z nich, aniž by podle dostupného vyjádření určil její rozsah. Připustil také, že hrozba útoků na rafinerie zůstává vysoká. Podle Novaka zavedena ochranná opatření rozsah způsobovaných škod snížila.
Útok měl dopad i mimo průmyslové areály, přestože stav ropného provozu zůstává nejasný. Volgogradský gubernátor Bočarov oznámil požár obytného domu a zranění jednoho člověka. V Samaře podle starosty Ivana Noskova přestala při výstraze jezdit povrchová veřejná doprava a metro sloužilo jako úkryt. Místní úřady podle serveru Meduza požár samarské ropné stanice oficiálně neoznámily. Další informace mají ukázat, zda zásahy poškodily výrobní části rafinerie, omezily přepravu ropy nebo si vyžádají delší odstávku některého ze zařízení.
