Partnerský vztah je o vzájemné komunikaci, která jde někdy zlehka, jindy pro změnu vázne. Občas navíc řekneme něco, čím můžeme partnera urazit. Jenže to se dá i neverbálně a leckdy takové chování bývá i horší, než kdybychom dotyčnému vynadali slovně. O co jde?
Ne vždy jsou to hlasité hádky, které ničí partnerský vztah. Často dáváme najevo řečí těla, ať už nevědomě, či úmyslně, co si o tom druhém myslíme, co cítíme. Urazit totiž dokážeme i obyčejným přehlížením.
Americký psycholog a rodinný terapeut rakouského původu Paul Watzlawick je známý mnoha výroky. A jeden z nich zní: Člověk nemůže nekomunikovat. Lidé totiž neustále odesílají a přijímají informace a nemusí přitom říct ani slovo. Proto je třeba si dávat i pozor na řeč těla. Urazit můžete i zdánlivě nevinným gestem. A která to jsou?
Žádný oční kontakt
Pokud se vyhýbáte pohledu partnera nebo ho záměrně vizuálně ignorujete, například se díváte z okna, když na vás mluví, vysíláte jasný signál, do tohoto hovoru se nezapojuji. Odmítám jakýkoli kontakt. Takové chování je pro partnera frustrující a znepokojivé.
Urazit dokážete i tichem
Asi nejhorší je mlčení. Vlastně se dá říci, že málokterá forma komunikace je tolik destruktivní. Ti, kteří mlčí, tak totiž uplatňují svou převahu. Jeden z partnerů pak zůstává v jakémsi vzduchoprázdnu se svými zjitřenými pocity a s každou další minutou ticha je čím dál víc naštvaný. Představte si rozhovor, ve kterém manželka vyčítá manželovi, proč neudělal to, či ono. A on mlčí. Jí logicky dojdou argumenty, cítí se ponížená, zraněná. A manžel stále mlčí… Vlastně se mu povedlo ji urazit pouhým mlčením.
Všechno ostatní je důležitější
Přijdete z práce a chcete partnerovi či partnerce vylíčit stresující zážitek. Jenže ten si dál čte noviny, kouká na televizi, případně dělá cokoli jiného. Jenom ale očividně nedává pozor, co říkáte. Při důležitém telefonickém hovoru se partner na druhé straně linky nechá rozptylovat věcmi nebo lidmi, které právě vidí a vážné téma prokládá komentáři typu: „Páni! Super auto! Co tím chce říci? Že jsou mnohem zajímavější věci než vaše starosti.
Urazit lze i řečí těla
Posloucháte ho, ovšem s pokerovou tváří. V hádce uděláte odmítavé gesto na jeho komentář. Zkřížíte ruce, obrátíte oči v sloup, případně učiníte neslušné gesto. Řeč těla patří k silným komunikačním prostředkům. I když si většina z nás myslí, že záleží pouze na obsahu konverzace, není tomu tak. Podle izraelského odborníka na řeč těla Samyho Molcha dokonce celých 80 procent našich reakcí a rozhodnutí vychází z neverbální komunikace a pouze 20 procent se řídí tím co říkáme.
Ignorujete nabídky k rozhovoru
„Viděla jsi toho chlapa v tom klobouku? Ten ale vypadal,“ podotkne partner. Odpovědí mu je tiché kývnutí hlavy. „To je horko, co?“ ,,Není.“ Tohle jsou dva příklady, ve kterých jednoznačné nabídky k rozhovoru zcela selhaly. Buď proto, že druhá strana poznámku nepochopila jako pozvání k rozhovoru, nebo proto, že záměrně chtěla dát najevo, že nemá zájem. Urazit tedy můžete snadno i jednoslovnou odpovědí, ze které je vás odmítavý postoj jasný.
Neposloucháte. I tak lze urazit
Tento komunikační faul může mít dvě roviny. Jednak na vás někdo mluví a vy po krátkém odmlčení zareagujete slovy: „Promiň, říkal jsi něco?“ Urazit tímto způsobem je snadné, navíc se pak dotyčný musí cítit opravdu mizerně, protože mu vlastně dáváte najevo, jak vás vůbec nezajímá. Za druhé sice komunikujete, ale neposloucháte názor toho druhého, protože důležitý je pouze ten váš.
Jak na to jinak?
Abyste se zbavili destruktivní komunikace, zkuste analyzovat vlastní chování. V hovoru se soustřeďte pouze na druhého člověka, dejte mu najevo, že jste otevření a přístupní. Kontrolujte si postoj, gesta i naslouchání. Další tipy a nápady najdete ZDE.