Dětský kardiolog Peter Kubuš zemřel 4. října 2026 po vážné nemoci. Bylo mu 50 let. Dlouhodobě vedl kardiologické oddělení Dětského kardiocentra při 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnici Motol a Homolka v Praze. Věnoval se zejména dětem s poruchami srdečního rytmu, jejichž léčba byla hlavní oblastí jeho klinické i vědecké práce. Zpráva o jeho úmrtí se týká také rodin dětských pacientů, o které v motolském centru během let pečoval.
Nemocnice oznámila Kubušovo úmrtí v pondělí 5. října, podrobnější oznámení zveřejnila následující den 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Fakulta upřesnila datum úmrtí na 4. října a potvrdila, že lékař zemřel po vážné nemoci. Připomněla jeho dlouholetou práci ve společném Dětském kardiocentru fakulty a nemocnice, kde působil jako primář kardiologického oddělení. Oznámení podepsal přednosta centra docent Ondřej Materna, který s Kubušem sdílel každodenní práci na tomto pracovišti. Právě v centru se Kubuš soustředil na péči o děti se srdečními obtížemi.
Kubušovou hlavní specializací byly poruchy srdečního rytmu u dětských pacientů. Zabýval se jejich invazivní léčbou a kardiostimulací, tedy oblastmi, které tvořily podstatnou část jeho práce v Motole. S Dětským kardiocentrem spojil dlouhá léta své profesní dráhy a vedle vedení oddělení se nadále věnoval pacientům. Nemocnice při vzpomínce na něj vyzdvihla, že dokázal s dětmi navázat přirozený kontakt a získat jejich důvěru. Jeho přístup podle kolegů pomáhal také rodičům, kteří s ním probírali péči o své děti.
Součástí Kubušovy práce byl také výzkum dětských poruch srdečního rytmu, katetrizačních ablací a kardiostimulace. V roce 2016 dokončil postgraduální studium disertační prací věnovanou resynchronizaci a prosynchronizaci při trvalé kardiostimulaci u dětí. Publikoval v mezinárodních kardiologických časopisech a zapojoval se do studií, na nichž spolupracovalo více pracovišť. Podílel se rovněž na mezinárodních odborných doporučeních pro dětskou elektrofyziologii a implantabilní srdeční přístroje. Jeho vědecká činnost tak úzce souvisela s oblastmi, kterým se věnoval při léčbě pacientů v Motole.
V roce 2020 Kubuš obhájil habilitační práci o elektrické léčbě srdečního selhání u dětí a pacientů s vrozenou srdeční vadou. Následně byl jmenován docentem Univerzity Karlovy v oboru pediatrie. Na 2. lékařské fakultě se podílel na výuce budoucích lékařů, vedle níž pokračoval v péči o pacienty a odborných projektech. Jeho pedagogická práce tak navazovala na zkušenosti z dětského kardiocentra i na vlastní výzkum srdečního rytmu. V jeho profesní dráze se setkávala léčba dětí, vědecké publikování a vzdělávání dalších lékařů.
Na Kubuše vzpomínají také rodiče dětí, které léčil. Jakub Šauer, jehož syn byl v péči motolského centra, připomněl lékařovu účast na důležitých rozhodnutích o chlapcově léčbě. Podle svého vyjádření ho v nemocnici potkával při vizitách i v časných ranních nebo pozdních večerních hodinách. Ocenil také Kubušovu ochotu naslouchat a přehodnotit názor, když získal další informace. Šauer napsal, že primář pracoval tak dlouho, jak mu to jeho zdravotní stav dovoloval; jeho vzpomínka se vztahuje k osobní zkušenosti s péčí o syna.
Další z rodičů, Veronika Fírerová, uvedla, že Kubuš pečoval o její dceru. Vzpomíná na jeho klid a způsob, jakým jednal s rodinou během léčby dítěte. Ondřej Materna označil Kubušovo úmrtí za ztrátu pro pracoviště i pro českou dětskou kardiologii. Vyzdvihl přitom jeho odbornost v léčbě poruch srdečního rytmu v dětském věku, v níž podle něj patřil k malému počtu špičkových specialistů v Česku. Soustrast vyjádřil Kubušově rodině, blízkým i kolegům, kteří s ním v Dětském kardiocentru pracovali.
