V posledních dnech silné mrazy postupně ovlivňují i větší české toky. Noční teploty místy klesají pod −10 °C a i přes den se často drží hluboko pod nulou; v některých oblastech jsou teploty kolem nuly pozorovány už od Vánoc. Za těchto podmínek začínají zamrzat nejen klidnější úseky u břehu, ale i rozsáhlejší části řek.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) monitoruje průtoky řek a na stránkách hlásné a předpovědní povodňové služby se v posledním týdnu objevily modré trojúhelníky, které značí vodní toky ovlivněné ledovými jevy. Mezi tocích s částečným nebo úplným zamrznutím jsou například Ohře, Sázava, Berounka, Chrudimka, Svratka, Opava a horní úseky Vltavy, Labe a Moravy.
Hydroložka Lenka Boříková vysvětluje, jak k zamrzání dochází: nejprve vzniká vnitrovodní led, který nemusí být na první pohled patrný. Ve vířivých částech toku se tvoří jehličkový led, zvaný frazil, tedy drobné krystalky, které se spojují do větších shluků a přecházejí ve sněhový led. Zvýšené množství ledových částic se začne zachytávat na podchlazených objektech ve vodě — kamenech, březích, opevněních i mostních konstrukcích — a vytváří ledové nápěchy.
Proces zamrzání obvykle začíná u břehu, kde je proudění pomalejší, což vede ke vzniku pobřežního ledu, zužování koryta a zhoršení průtoku. Nejčastěji jsou zasaženy úseky v meandrech a za překážkami; při přetrvávajících mrazech se postupně může zamrznout celá šířka hladiny.
Při oteplení vzniká riziko: ledové prahy a nápěchy se mohou lámat a vytvářet plovoucí desky a ledovou tříšť, které se hromadí a tvoří zácpy, například u pilířů mostů. Ucpání koryta krami zvyšuje průtok a hrozí místní záplavy, k čemuž přispívá i samotné tání ledu. V následujících dnech se výrazné oteplení neočekává; naopak i přes den by teploty měly zůstat pod nulou, což umožní dalšímu zamrzání větších řek.
