Silné mrazy, které v posledních dnech trvají od pondělí, způsobují postupné zamrzání řek po celé zemi. V noci teploty na mnoha místech klesají pod −10 °C a i přes den zůstávají často hluboko pod nulou. Teploty kolem nuly panují v Česku už od Vánoc nebo i déle na některých místech.
Hydroložka Lenka Boříková z Českého hydrometeorologického ústavu vysvětlila mechanizmus tvorby ledu ve vodních tocích. Nejprve vzniká vnitrovodní led, který nemusí být na povrchu nápadný. V prudkých či vířivých partiích vzniká tzv. jehličkový led (frazil) složený z drobných krystalů, jež se spojují do větších shluků a vytvářejí sněhový led. Tyto ledové částice se následně zachytávají na podchlazených objektech v řečišti — kamenech, březích, mostních pilířích — a tvoří ledové nápěchy.
ČHMÚ monitoruje průtoky řek a na stránkách hlásné a předpovědní povodňové služby se objevily modré trojúhelníky, které označují vodní tok ovlivněný ledovými jevy. V některých úsecích zamrzly i větší řeky, mezi nimi Ohře, Sázava, Berounka, Chrudimka, Svratka nebo Opava, stejně jako horní toky Vltavy, Labe a Moravy.
Proces zamrzání obvykle začíná u břehu, kde proudění zpomaluje a vytváří se pobřežní led. Ten zužuje koryto; klidné úseky v meandrech a za překážkami mráz nejčastěji zasahuje nejdříve. Při déle trvajících mrazech se postupně zamrzne celá šířka hladiny.
Nebezpečí nastává při oteplení nebo zvýšení průtoku: vzniklé ledové prahy a nápěchy se mohou lámat, vznikají plovoucí ledové desky a drobné kramy, které se mohou hromadit a tvořit zácpy, například u pilířů mostů. Ucpání koryta může zvýšit průtok a vyvolat záplavy; objem vody se dále zvyšuje i táním ledu.
V nejbližších dnech se však výrazné oteplení nečeká. Naopak by měly být i přes den teploty stále pod nulou, takže může docházet k dalšímu rozšíření zamrzání větších řek.
