V sobotu 21. listopadu se v ruské Kaliningradské oblasti rozezněly sirény poté, co úřady v Němanském okrese aktivovaly varovný systém pro případ nebezpečí dronů. Gubernátor Alexej Besprozvannych uvedl, že podnětem byl podezřelý objekt přilétající ze směru od Litvy. Ruské úřady ale nepotvrdily, že šlo o dron, ani neoznámily jeho původ. Po prověření podle gubernátora žádná hrozba nezůstala a poplach měl být brzy odvolán. Litevské Národní centrum krizového řízení následně sdělilo, že tamní letectvo žádný dron nezaznamenalo.
O události informoval také server Kyiv Independent, který popsal aktivaci poplachu v Němanském okrese a uvedl, že zprávy o dalších dronech pocházely z neoficiálních kanálů. Ty tvrdily, že se ozvaly exploze u Balťijska, kde sídlí hlavní základna ruské Baltské flotily. Samostatné potvrzení výbuchů, škod ani zásahu tamních zařízení ale k dispozici nebylo. Ruské úřady podle dostupných informací veřejně nepotvrdily ani samotný útok na Balťijsk. Ověřené zůstává především spuštění varovného systému a následné sdělení gubernátora, že kontrola hrozbu neodhalila.
Litevské krizové centrum odmítlo, že by jeho území sloužilo k vyslání dronu do Ruska. Jeho vyjádření navázalo na ruské oznámení o objektu přilétajícím ze západního směru. Litva zároveň uvedla, že její letectvo po zprávách o incidentu žádný bezpilotní letoun nezjistilo. Ve veřejně dostupných informacích tak zůstaly dvě odlišné roviny: ruské úřady popsaly podezřelý objekt a spuštění poplachu, zatímco litevská strana nepotvrdila odpovídající dronovou aktivitu. Žádný z těchto údajů sám o sobě neobjasňuje, co systém v Němanském okrese zachytil.
Ruské a ukrajinské účty na sociálních sítích během večera šířily tvrzení o dalších výbuších a činnosti protivzdušné obrany v oblasti Balťijska. Některé příspěvky spojovaly hlášení s údajnými ukrajinskými drony, jejich původ ale nebyl nezávisle doložen. Server Kyiv Independent upozornil, že chybí potvrzení škod i oficiální ruské vyjádření k údajným událostem v přístavním městě. Také podle Defence Network zůstávalo nejasné, zda šlo o skutečný útok, nebo chybnou reakci obranných systémů na signál. Tyto zprávy proto nelze zaměňovat za potvrzení, že Kaliningrad čelil útoku.
Večer se krátce omezil také provoz na letišti Chrabrovo, které obsluhuje Kaliningrad. Podle zpráv zveřejněných 21. listopadu ruský letecký úřad omezení zavedl přibližně ve 20.22 místního času a zrušil je asi po dvaceti minutách. Dostupné informace jej časově spojují s hlášením o podezřelém objektu, nepotvrzují však, že šlo o reakci na skutečný dron. Neuvádějí ani zrušené lety, počet zasažených cestujících nebo podrobnosti o provozních změnách. Krátké opatření tak dokládá dočasnou opatrnost úřadů, nikoli potvrzení, že se nad oblastí pohyboval útočný bezpilotní letoun.
Poplach přišel ve stejný den, kdy v jiné části Baltského moře zasáhly drony ruskou nákladní loď Sparta II. Plavidlo podle zpráv směřovalo z Petrohradu do Kaliningradu a po zásahu začalo hořet v oblasti Finského zálivu. Zpráva o lodi se týká samostatného incidentu, nikoli potvrzeného útoku na Kaliningradskou oblast. Její osádku měli evakuovat finští záchranáři poté, co loď vplula do finských vod. Kdo za zásahem odpovídal, nebylo v době zveřejnění informací potvrzeno a Ukrajina se k němu nepřihlásila.
Kaliningradská oblast leží mezi Polskem a Litvou na pobřeží Baltského moře a od zbytku Ruska ji oddělují území dalších států. Sobota přinesla zprávy o poplachu v Němanském okrese i o neověřené aktivitě u Balťijska, ale jejich vzájemné spojení nebylo doloženo. Ruský gubernátor oznámil, že kontrola neodhalila hrozbu, litevské centrum uvedlo, že jeho letectvo žádný dron nezaznamenalo. Ve veřejných zprávách nebyly k dispozici potvrzené údaje o škodách, zraněných ani o zjištěném původu objektu. Zůstává tak otevřené, co přesně varovný systém spustilo a zda se hlášení o Balťijsku zakládala na skutečné události.