Pražské ceny energií a služeb se na přelomu roku mění jen mírně, výjimkou jsou jednorázové jízdenky v městské hromadné dopravě, které od 1. ledna podražily až o třicet procent. Změny se týkají především jednorázových kupónů; časové kupony zůstávají beze změny, a proto dopad na obyvatele metropole má být podle představitelů města minimální.
Nové sazby u jízdenek zahrnují základní 30minutový lístek za 39 korun, případně za 36 korun při nákupu přes aplikaci Lítačka místo dosavadních 30 korun. SMS varianta vyjde na 42 korun místo 31 korun. Devadesátiminutový lístek podražil ze 40 na 46 nebo 50 korun, u SMS verze ze 42 na 55 korun. Město rovněž zvýhodnilo nákupy přes Lítačku, která tak bude novou levnější alternativou k fyzickým nebo SMS jízdenkám. „Dopady na Pražany budou minimální. Jednorázové jízdenky využívají hlavně turisté a návštěvníci metropole,“ uvedl předseda zastupitelského klubu SPOLU a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
Služby vodohospodářů v Praze zdražily o 3,93 procenta; kubík vody nyní stojí 151,27 koruny. „Za jeden litr vyrobené a dodané pitné vody včetně odvedení a ekologického vyčištění zaplatí Pražané méně než šestnáct haléřů. Nové ceny tak průměrně zvýší měsíční výdaje domácnosti přibližně o 19 korun,“ sděluje mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek. Podle něj zůstává cena výrazně pod hranicí sociálně únosné ceny stanovené OECD, která pro Prahu činí 232,31 koruny za kubík.
Město plánuje investovat získané prostředky; v roce 2026 má začít jedna z nejvýznamnějších vodohospodářských investic posledních desetiletí — rekonstrukce vodní linky střední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově za zhruba 6,4 miliardy korun.
Pražská teplárenská oznámila mírné zvýšení průměrné ceny tepelné energie pro rok 2026 o přibližně jedno procento. V předchozích letech přitom rovněž docházelo k výraznějším meziročním nárůstům (loni o osm procent, dříve o šest a v roce předtím o 12–15 procent). Otázkou zůstává dopad nových emisních povolenek ETS 2, jejichž zavedení česká vláda odmítla; Česko má podle legislativy EU povinnost je implementovat do roku 2028, k minimalizaci dopadů na stát se však vláda podle ministra Karla Havlíčka připravuje.
Na konci loňského roku také Energetický regulační úřad snížil regulované ceny poté, co stát převzal placení poplatků za obnovitelné zdroje (POZE), což by mělo domácnostem ušetřit v průměru zhruba dva tisíce korun ročně. Pražští distributoři energie v uplynulém období snižovali ceny elektřiny i plynu, přesto jsou stále přibližně o 60 procent nad úrovní před energetickou krizí.
