Ruský strategický bombardér Tu-95 se v úterý 29. září 2026 zřítil při cvičném letu v Amurské oblasti na Dálném východě. Podle ruského ministerstva obrany zahynulo šest ze sedmi členů posádky. Sedmý utrpěl zranění a byl převezen do nemocnice. Letoun dopadl do neobydlené oblasti a při letu neměl na palubě bojovou výzbroj. Ministerstvo oznámilo, že okolnosti nehody má na místě objasnit komise ruských vzdušně-kosmických sil. Příčinu pádu zatím oficiálně nesdělilo.
Letoun spadl poblíž vesnice Krasnojarovo, nedaleko vojenské letecké základny Ukrainka. Rádio Svoboda s odvoláním na ruský deník Kommersant uvedlo, že ke katastrofě došlo dvě až tři minuty po startu. Podle zpráv, které se objevily před vyjádřením ministerstva obrany, se za letu vznítily motory; příčina případného požáru však známá není. První informace navíc chybně označovaly havarovaný stroj za transportní letoun Tu-154. Ruské ministerstvo obrany později potvrdilo, že šlo o bombardér Tu-95.
Úřady Amurské oblasti uvedly, že se posádka snažila odvést letoun od obytných domů. Podle jejich sdělení zasahovali na místě pádu záchranáři. Ruské ministerstvo obrany popsalo místo dopadu jako neobydlené a potvrdilo, že bombardér letěl bez bojového nákladu. Z dostupných vyjádření ale nelze určit, co se v posledních minutách letu odehrálo na palubě. Stejně tak dosud není zveřejněno, jakou roli při nehodě mohly sehrát motory. Těmito otázkami se nyní zabývá vojenská vyšetřovací komise.
Tu-95 patří k ruskému dálkovému letectvu a slouží jako nosič střel s plochou dráhou letu. Obranný server Defence Blog identifikoval havarovaný stroj jako variantu Tu-95MS, kterou Rusko používá také k odpalování střel Ch-101 proti Ukrajině. Základna Ukrainka v Amurské oblasti je jedním z míst, kde jsou tyto bombardéry rozmístěny. Při úterním cvičném letu však podle ruského ministerstva obrany letoun žádné zbraně nenesl. Ztráta stroje tak souvisí s provozem strategického letectva, nikoli s potvrzeným bojovým nasazením tohoto konkrétního letu.
Právě označení havarovaného letounu bylo během dne jednou z nejasností. Zatímco prvotní zprávy hovořily o Tu-154, následné vyjádření ministerstva obrany určilo typ Tu-95. Úřady současně potvrdily počet obětí a zraněných, který se objevoval ve zprávách o nehodě. Tvrzení o selhání motoru při vzletu přinesl Defence Blog s odvoláním na ruské vojenské zdroje. Ministerstvo obrany ale žádnou takovou příčinu ve svém oznámení nepotvrdilo. Rozdíl mezi předběžnými zprávami a oficiálně potvrzenými údaji proto zůstává pro posouzení nehody podstatný.
Se základnou Ukrainka jsou spojeny i dřívější nehody letounů Tu-95. Defence Blog připomíná, že v červnu 2015 tam jeden bombardér při pokusu o vzlet zachvátil požár a stroj vyjel z dráhy. O měsíc později havaroval další Tu-95 z této základny v Chabarovském kraji poté, co mu za letu selhaly tři ze čtyř motorů. Tyto případy však samy o sobě nic nedokazují o příčině úterní katastrofy. U současné nehody zatím není k dispozici výsledek vyšetřování, který by technickou závadu potvrdil nebo vyloučil.
Vyšetřovatelé nyní mají objasnit průběh cvičného letu a okolnosti pádu poblíž Krasnojarova. Ruské ministerstvo obrany oznámilo vyslání komise vzdušně-kosmických sil, termín zveřejnění jejích závěrů však neuvedlo. Potvrzená bilance zůstává šest mrtvých členů posádky a jeden zraněný člověk převezený do nemocnice. Úřady Amurské oblasti uvedly, že na místě zasahovali záchranáři a že se posádka pokoušela vyhnout obytným domům. O tom, proč bombardér krátce po startu spadl, má teprve rozhodnout další zjišťování.
