V centru Prištiny stojí u malého vlakového nádraží železniční vůz, který v roce 1999 vezl etnicky albánské obyvatele vyhnané ze města. Vagón se stal druhou pobočkou projektu Reporting House a plánuje se jeho zpřístupnění veřejnosti na jaře tohoto roku.
Podle BIRN nese expozice svědectví těch, kteří byli násilně naloženi do vlaků a odvezeni. Jedno z nich poskytl Gentrit Hykolli, který vzpomíná na jaro 1999, kdy mu bylo šest let a celá jeho rodina byla na jednom kupé. Vzpomíná na dlouhé zastavení v Lipjanu, kde se jeho otce na několik hodin oddělilo od rodiny, a na úlevu, že se nakonec vrátil živý. Rodina spolu s tisíci dalšími došla vlakem až do Severní Makedonie, kde je podle Hykollijech vzpomínek přijal místní obyvatelé ve Struže.
Reporting House 2 je společnou iniciativou BIRN Kosovo a Prishtina Biennale s cílem uchovat kolektivní paměť exodu, který probíhal od března do června 1999. První pobočka v centru Prištiny byla otevřena v červnu 2024 při příležitosti 25. výročí konce konfliktu 1998–99 a shrnovala mediální záznamy i umělecké reflexe dědictví války.
Na projektu spolupracovaly veřejné železniční podniky Infrakos a Trainkos a koordinaci zajišťovalo ministerstvo hospodářství. Zástupce ministerstva, Getoar Mjeku, připomněl, že Kosovo během historie zaznamenalo několik vln vysídlení, a zdůraznil význam uchování paměti o etnickém čištění z roku 1999. Kurátorem projektu je Gazmend Ejupi, který na konceptu začal pracovat před rokem a uvádí, že vevnitř vagónu vznikne galerie s rozhovory nasbíranými během výzkumu.
Přepravu a instalaci vagónu zajistila společnost Sigma, která poskytla jeřáby bez nároku na poplatek; spolumajitel firmy, Bajram Sylejmani, zmínil, že i jeho rodina byla v roce 1999 vyhnána vlakem a že firmu k podpoře muzea vedlo osobní přesvědčení. Naser Krasniqi, generální ředitel Infrakosu, označil vagón za „živé muzeum vzpomínek“ a zdůraznil povinnost uchovat historii a vzdělávat mladší generace.
