Z Německa odletělo 13 vojáků do Grónska. Moskva vyjádřila „vážné znepokojení“

Z Německa odletělo 13 vojáků do Grónska. Moskva vyjádřila „vážné znepokojení“

Zdroj obrázku: Ilustrační foto – GPT Image

Ve čtvrtek odletělo z Německa 13 vojáků průzkumné mise směřující do Grónska. Cílem výpravy je prověřit možnosti, jak by Německo mohlo podpořit Dánsko při zajišťování bezpečnosti v arktickém regionu.

Podle agentury DPA odletěli vojáci Bundeswehru transportním letounem A400M. Jejich cesta bude mít přestávku na letecké základně Karup na severu Dánska; odsud mají v pátek společně s dánskými jednotkami a vojáky z dalších zemí NATO pokračovat do grónské metropole Nuuk.

Německé ministerstvo obrany označilo společný let za „silné znamení jednoty“ a uvedlo, že mise má prověřit rámcové podmínky pro možný vojenský příspěvek k podpoře Dánska, například schopnosti pro monitorování moří. Mise na žádost Kodaně proběhne od čtvrtka do soboty a účastní se jí vojáci z Německa, Francie a Švédska.

Generální tajemník NATO Mark Rutte podle textu vyzdvihl rostoucí přítomnost Ruska a Číny v Arktidě jako důvod zvýšené pozornosti. Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že účastníci mise se musí dobře koordinovat, „obzvlášť s naším americkým partnerem“. Pistorius také zdůraznil, že Německo stojí po boku Kodaně a odmítl názor, že je třeba Grónsko „lépe chránit“ jinými aktéry, protože podle něj Aliance ostrov vždy chránila a chrání.

Francie do Grónska zatím vyslala 15 vojáků a prezident Emmanuel Macron oznámil, že Paříž v příštích dnech vyšle další pozemní, letecké a námořní prostředky. Macron při té příležitosti řekl, že Francie a Evropané musejí být přítomni tam, kde jsou ohroženy jejich zájmy, „bez eskalace, ale nekompromisně při respektování územní suverenity“.

Ruská diplomacie mezi tím dala najevo „vážné znepokojení“ nad nasazením dalších vojáků v Grónsku a odsoudila krok jako urychlování militarizace severu. Mezinárodní rozměr sporu podtrhuje i středeční jednání ve Washingtonu mezi americkými, dánskými a grónskými zástupci, jež podle dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena vyústilo v „zásadní neshody“ o budoucnosti ostrova.