Zemřel Jim Čert, známý písničkář a akordeonista, který patřil k výrazným postavám českého undergroundu 80. let. Jeho občanské jméno bylo František Horáček; 25. února by oslavil sedmdesáté narozeniny.
Zprávu o jeho úmrtí na sociálních sítích sdělil kněz Ladislav Heryán. Čertovu pozici v dějinách nezávislé hudební scény provázela po roce 1989 zásadní kontroverze spojená se spoluprací s komunistickou Státní bezpečností.
Horáček absolvoval formální hudební výuku, zároveň se vyučil soustružníkem. S tvorbou začínal v dospívání a své první písně komponoval již ve třinácti či čtrnácti letech. Vedle původních balad a hospodských písní patřily k jeho repertoáru i zhudebněné básně – od Bohuslava Reynka přes Andreje Stankoviče až po J. R. R. Tolkiena. Tolkienův svět zpracoval na tematickém albu Písně Středozemě, ukazoval tak, že harmonika může nést i poetický obsah.
Po většinu normalizační éry vystupoval mimo oficiální kulturní sféru: v venkovských hospodách, na neformálních setkáních a v komunitách undergroundu. První oficiální vystoupení se mu podařilo až v roce 1988 na folkovém festivalu v Lipnici nad Sázavou, kde stál na pódiu i vedle Václava Havla.
Po Sametové revoluci vyšlo najevo, že od roku 1979 spolupracoval se Státní bezpečností; v archivech figuruje pod krycími jmény „Akord“ a později „Homér“ a byl veden v jejím svazku až do roku 1989. V rámci této činnosti poskytl informace, které měly konkrétní důsledky, například udání vedoucí k osmnáctiměsíčnímu věznění studenta a pozdějšího kameramana Michala Hýbka. Byl mezi těmi, kdo podle archivních záznamů „udávali za peníze“.
Čert veřejně čelil obviněním a hádkám s dalšími osobnostmi undergroundu, posílal omluvné dopisy a v roce 2007 formálně vyjádřil lítost. Po roce 1989 z hudební scény neodešel: v Kalifornii spoluzaložil kapelu Life After Life s Jaroslavem Ernem Šedivým, která vydala dvě desky u Alternative Tentacles; v Česku vydával u Indies Records. V posledních letech žil střízlivěji, hrával jen příležitostně a věnoval se bylinkářství. Josef Vlček k jeho písním napsal, že z nich promlouvá jakési boží vnuknutí.
