Zima v Česku může být teplejší, ve střední Evropě má sněhu ubýt
Ilustrace vytvořená pomocí AI
Věda Autor: Redakce · 3 min čtení · Zdroje: cnn.iprima.cz, seznamzpravy.cz, energozrouti.cz

Zima v Česku může být teplejší, ve střední Evropě má sněhu ubýt

Listopadové výhledy na letošní zimu přinášejí změnu: Evropa má být teplejší, než předpokládaly dřívější modely, a ve střední části kontinentu se očekává méně sněhu. Rozložení tlakových útvarů podle meteorologů podporuje proudění mírnějšího vzduchu přes Evropu. Změna se má projevit také v množství sněhových srážek, jejichž předpokládaný vývoj se oproti předchozím odhadům posunul. Pro Česko však zatím není jasné, jaká sněhová pokrývka během zimy skutečně vznikne. Výhledy se týkají celé sezony, nikoli konkrétního dne.

Listopadový rozbor zveřejnil meteorologický web Severe Weather Europe, podle nějž nad Evropou zesiluje tlaková výše. Spolu s oblastí nízkého tlaku postupující od Atlantiku má umožnit příliv mírného vzduchu napříč kontinentem. Teploty tak mohou být vyšší, než naznačovaly dřívější prognózy, nemá však jít o dramatický nárůst. Podle meteorologa Andreje Flise se chladnější podmínky posouvají směrem ke Spojeným státům. Tam proto výhled ukazuje opačný trend než v Evropě.

Výhled Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí počítá pro Česko s teplotou o jeden až dva stupně vyšší, než je průměr. Zároveň připouští, že srážek může za zimu spadnout až o 50 milimetrů více než v období 1993 až 2015. Klimatolog Pavel Zahradníček považuje vyšší teploty za reálnější část tohoto scénáře než předpověď srážek. Právě teplota podle něj rozhodne, zda bude při srážkách častěji pršet, nebo sněžit. Rozdíl je důležitý pro stav krajiny.

Zahradníček upozorňuje, že sezónní předpovědi srážek jsou pro střední Evropu nespolehlivé a jejich úspěšnost podle něj nedosahuje ani padesáti procent. Teplotní výhledy považuje za spolehlivější, mimo jiné kvůli dlouhodobému oteplování. Srážkové poměry se mohou změnit podle aktuálního rozložení tlakových útvarů, které se může během několika týdnů výrazně proměnit. Dvě nebo tři tlakové níže mohou podle něj během čtyř či pěti dnů přinést větší množství vody. Sezónní výhled proto neurčuje přesný průběh zimy.

Pro českou krajinu je podstatné, zda srážky dorazí jako sníh. Sněhová pokrývka podle Zahradníčka uvolňuje vodu do půdy postupně a pomáhá ji dopravit do hlubších vrstev. Déšť může naopak rychleji odtéct řekami, aniž by se stejným způsobem doplnila podzemní voda. Sníh zároveň chrání půdu a vegetaci před holomrazy a při jarním tání doplňuje vláhu, kterou rostliny potřebují. Teplejší zima tak může přinést více srážek, ale zároveň menší podíl sněhu.

Výhled pro Evropu ukazuje rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Mírný nárůst sněhových srážek se očekává na západě a severovýchodě kontinentu, zatímco ve střední a jihovýchodní Evropě má sněhu ubýt. Zahradníček uvádí, že počet dnů se sněhovou pokrývkou v posledních desetiletích klesl přibližně na polovinu hodnot ze šedesátých let. V letech 2023 a 2024 bylo podle něj srážek o 80 procent více než průměr, sněhu však o 40 procent méně. Většina vody tehdy spadla jako déšť.

Nejistotu dlouhodobého výhledu doplňuje aktuální počasí v Česku. Krkonošské pláně podle informací uvedených v aktuální předpovědi už v sobotu ráno pokryl sníh, ale neznamená to, že se podobné podmínky udrží v celé zemi. Pro neděli se očekávaly denní teploty od tří do sedmi stupňů Celsia a na horách přibližně dva stupně. Zda zima přinese dost sněhu potřebného pro půdu a podzemní vodu, tak sezónní modely zatím spolehlivě určit nedokážou.