Nádor neznámého původu je zhoubné onemocnění, u něhož lékaři přes vyšetření nenajdou místo, kde nádor původně vznikl, a odhalí až jeho metastázy. Diagnózu dostal také český moderátor Patrik Hezucký, u něhož lékaři v září 2025 zjistili metastázy v játrech; zemřel 5. prosince 2025 ve věku 55 let. Masarykův onkologický ústav v Brně nyní uvádí, že nádory neznámého původu tvoří přibližně 1 až 2 procenta nově zjištěných zhoubných nádorů a v Česku se týkají asi 800 pacientů ročně. Starší odhad citovaný při rozhovoru s onkologem Markem Svobodou činil zhruba 700 případů, k nimž se připočítávalo asi 100 nádorů s nepřesně určenou lokalizací. Onemocnění se může objevit v různém věku a lékaři je obvykle zjistí až poté, co se nádor rozšíří do dalších částí těla.
Co znamená diagnóza nádoru neznámého původu?
Označení „neznámý původ“ neznamená, že patologové nevědí, zda jde o nádor, ale že se nepodařilo určit jeho původní ložisko. Lékaři nejprve zkoumají vzorek odebraný biopsií a podle jeho vlastností se snaží rozpoznat typ nádorových buněk. Vyšetření může zahrnovat počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci, rozbor krve, zobrazovací metody PET a podle příznaků také endoskopii. Masarykův onkologický ústav uvádí, že diagnózu uzavírá až tehdy, když původní nádor neodhalí ani podrobné vyšetření. Metastázy se často najdou například v játrech, plicích, kostech nebo mízních uzlinách, ale konkrétní projevy závisí na místě a rozsahu postižení.
Rozsah potřebných vyšetření určuje onkolog podle výsledku biopsie, zdravotního stavu a míst, kde se metastázy objevily. U žen může lékař došetřit prs, u mužů může krevní test na prostatický specifický antigen pomoci posoudit, zda nádor souvisí s prostatou. Klinický příklad, který v roce 2025 popsal Marek Svoboda, se týkal muže mladšího 30 let s metastázami v játrech, plicích, břiše, pánvi a jednom ložisku v mozku. Ani vyšetření jaterní tkáně v tomto případě původ nádoru neodhalilo. Rozsáhlé metastázy proto samy o sobě lékařům neřeknou, z kterého orgánu nemoc začala.
Jaká je prognóza a jak se nádor léčí?
Prognóza se liší podle typu nádorových buněk, počtu a umístění metastáz i celkového stavu pacienta. Marek Svoboda v rozhovoru z prosince 2025 uvedl, že průměrné přežití u nádorů neznámého původu bývá čtyři až šest měsíců, tento údaj ale není předpovědí pro konkrétního člověka. Podle stejného rozhovoru má přibližně 15 až 20 procent pacientů příznivější vyhlídky a dožívá se zhruba jednoho až tří let. Některým lidem může léčba umožnit žít déle a vzácně se podaří odstranit omezený počet metastáz. Svoboda tehdy popsal také pacienta, kterému lékaři metastázy odstranili a jenž žil více než tři roky bez známek nemoci.
Pokud lékaři neurčí původ nádoru ani vhodný cílený lék, mohou zvolit kombinovanou chemoterapii, která působí na rychle se množící nádorové buňky. Cytostatika však mohou poškodit i zdravé buňky a vyvolat nežádoucí účinky, proto onkologové léčbu přizpůsobují věku, kondici a dalším nemocem pacienta. Podle umístění metastáz může léčebný plán zahrnout také operaci, ozařování nebo podpůrnou léčbu, která pomáhá zvládat příznaky a vedlejší účinky. U některých nádorů lze zvolit cílené léky nebo imunoterapii, pokud testy odhalí vlastnost nádoru, na kterou dostupná léčba působí. O postupu rozhoduje tým odborníků, protože samotný název diagnózy neurčuje, který léčebný plán bude pro daného člověka vhodný.
Novější poznatky mění možnosti léčby části pacientů, nezaručují však dlouhodobé přežití všem nemocným. Studie CUPISCO, jejíž výsledky vyšly v roce 2024, sledovala pacienty s nepříznivým nádorem neznámého původu, u nichž se nemoc po úvodní chemoterapii stabilizovala. U pacientů, kteří následně dostávali léčbu vybranou podle komplexního molekulárního profilu nádoru, trvalo období bez zhoršení nemoci mediánově 6,1 měsíce, oproti 4,4 měsíce při pokračování chemoterapie. Čínská studie Fudan CUP-001, zveřejněná v roce 2024, porovnala léčbu podle odhadovaného místa původu s běžnou chemoterapií a zjistila medián období bez zhoršení 9,6 oproti 6,6 měsíce. Výsledky obou studií se vztahují k vybraným skupinám pacientů a ukazují prodloužení doby bez zhoršení nemoci, nikoli jistotu vyléčení.
Kde pacienti v Česku získají specializovanou péči?
Masarykův onkologický ústav v Brně provozuje Centrum pro nádory neznámého původu a jiné vzácné malignity, kde případy posuzuje tým více odborností. Centrum podle aktuálního popisu ústavu využívá zobrazovací, histopatologická a molekulárně diagnostická vyšetření a může případ konzultovat také v molekulárním tumor boardu. Ten posuzuje výsledky genomické analýzy nádoru a hledá léčebné možnosti odpovídající zjištěným změnám. MOÚ uvádí, že jeho centrum se zabývá nádory neznámého původu i dalšími vzácnými nádory, které se vyskytují u méně než šesti lidí na 100 tisíc osob ročně. Odbornou péči o tyto pacienty soustřeďují také další onkologická pracoviště; vhodné místo léčby může pacient probrat se svým ošetřujícím onkologem.
Molekulární testování může odhalit změnu v nádorových buňkách, na kterou existuje cílený lék, nebo napovědět, jakému orgánu se nádor podobá. Masarykův onkologický ústav na svých informačních stránkách popisuje testování genové aktivity jako jednu z metod, které lékařům pomáhají objasnit chování nádoru. Výsledek ale sám o sobě neurčuje léčbu, protože lékaři zohledňují také rozsah onemocnění, předchozí léčbu a celkový stav pacienta. Aktualizovaná mezinárodní doporučení z roku 2025 podporují využití molekulárního profilování u nádorů neznámého původu, aby bylo možné hledat léčbu podle konkrétních změn. Ani přesnější odhad původního orgánu však neodstraňuje nejistotu spojenou s agresivním metastatickým onemocněním.
O možnosti konzultace v Masarykově onkologickém ústavu mohou pacienti požádat prostřednictvím jeho konziliární ambulance, a to i tehdy, když se léčí jinde. Nového pacienta nebo žádost o druhý názor podle ústavu posuzují odborníci z více oborů, kteří společně navrhují další postup. Pro stanovení diagnózy a výběr léčby lékaři potřebují výsledky biopsie a dosavadních zobrazovacích vyšetření. Pacienti se mohou o dostupnosti molekulárního testování, klinických studií a cílené léčby ptát svého onkologa. Možnosti se liší podle konkrétního nálezu, proto výsledky studií ani průměrné údaje o přežití nelze převádět na osobní prognózu.