Evropská unie chce otevřít cestu k tomu, aby se Kanada stala jejím prvním přidruženým členem. Oznámila to 16. září 2026 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během projevu o stavu Unie ve Štrasburku. V sále Evropského parlamentu byl přítomen kanadský premiér Mark Carney, který dostal pozvání jako první neevropský lídr. Návrh má posunout vztahy obou stran výrazně dál než současná obchodní dohoda CETA. Podle von der Leyenové má vzniknout prostor pro užší hospodářskou, bezpečnostní a technologickou spolupráci.
Agentura AP uvedla, že iniciativa přichází v době, kdy Kanada hledá způsob, jak snížit svou závislost na Spojených státech. Do USA míří přibližně 70 procent kanadského exportu, zároveň ale Ottawa čelí americkým clům a opakovaným výrokům prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Kanada mohla stát 51. státem USA. Carney proto v posledních měsících prosazuje takzvané jedinečné spojenectví s Evropou. Kanadská vláda uvítala návrh na hlubší partnerství, které má podle ní posílit suverenitu země.
Von der Leyenová spojila nabídku s představou nové Aliance pro budoucnost. Ta má navazovat na dohodu CETA, která upravuje obchodní vztahy mezi Kanadou a Evropskou unií. Evropská komise chce podle jejího projevu vytvořit společný prostor prosperity a ekonomické bezpečnosti. Spolupráce by se měla týkat výroby, energetiky, kritických surovin, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, obranného průmyslu a Arktidy. Základem návrhu mají být také společné postoje k demokracii, Ukrajině a mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech.
Nový status zatím nemá jasnou právní podobu. Zakládající smlouvy Evropské unie kategorii přidruženého člena neupravují, takže by se teprve muselo rozhodnout, jaká práva a povinnosti by Kanada získala. Není jasné, zda by se vztahoval na jednotný trh, služby, investice nebo volný pohyb osob. Evropský jednotný trh dnes umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a lidí, zároveň ale vyžaduje rozsáhlé přijímání unijních pravidel. Právě rozsah této regulace bude mezi hlavními vyjednávanými otázkami.
Kanadský velvyslanec při Evropské unii Jonathan Wilkinson uvedl, že Ottawa o přidruženém členství s evropskými představiteli hovořila ještě před projevem von der Leyenové. Kanada podle něj neusiluje o plné členství, protože by to znamenalo odevzdání části pravomocí a mohlo by oslabit její suverenitu. Cílem je dostat se k Evropské unii co nejblíže způsobem, který bude pro Kanadu výhodný. Wilkinson zároveň upozornil, že nejdříve je nutné dohodnout skutečný obsah vztahu a teprve potom jeho název.
Ekonomický význam návrhu souvisí také s kanadskými surovinami a strategickou polohou. Kanada patří mezi významné světové producenty ropy a v několika případech se řadí mezi pět největších producentů kritických minerálů. Přibližně polovina jejího území zasahuje do Arktidy, která získává na významu kvůli novým námořním trasám i bezpečnostnímu soupeření. Evropská unie zároveň hledá stabilnější dodavatelské řetězce a větší obranné kapacity. Kanada se letos stala první neevropskou zemí zapojenou do evropského programu SAFE pro společné obranné nákupy.
Další postup se má řešit na summitu Kanady a Evropské unie v Montrealu na konci října. Do té doby mají obě strany upřesnit, zda půjde o samostatný typ strategického partnerství, nebo o formální status přidruženého člena. Kanadský premiér Mark Carney má 17. září vystoupit v Evropském parlamentu, kde bude mluvit o budoucnosti vztahů s Evropou. Podle kanadské vlády se jednání zaměří také na digitální obchod, energetickou bezpečnost, vesmír, finanční služby a platby. Očekává se rovněž další debata o ratifikaci dohody CETA.
