Americká centrální banka Fed ve středu 16. září zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Cílové rozpětí sazby federálních fondů nově činí 3,75 až 4 procenta. Jde o první zvýšení sazeb od roku 2023 a zároveň o první zásadní rozhodnutí Kevina Warshe v čele banky. Federální výbor pro otevřený trh hlasoval jednomyslně poměrem 12 ku 0. Fed uvedl, že inflace zůstává zvýšená a návrat ke dvouprocentnímu cíli proto potřebuje rychlejší postup.
Podle agentury Associated Press rozhodnutí přichází navzdory opakovaným výzvám prezidenta Donalda Trumpa, aby centrální banka sazby snížila. Trump po oznámení znovu požadoval nižší úroky a uvedl, že by měly být na úrovni jednoho procenta nebo níže. Zvýšení sazeb tak okamžitě postavilo prezidenta proti instituci, jejíž vedení si sám vybral. Warsh se přitom stal předsedou Fedu teprve v květnu. Už dříve však prohlašoval, že při rozhodování bude jednat nezávisle.
Fed své rozhodnutí opřel především o vývoj spotřebitelských cen ve Spojených státech. Meziroční inflace v srpnu dosáhla 3,4 procenta, zatímco meziměsíční růst cen se zrychlil na 0,4 procenta. Cenové tlaky tak zůstávají výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Fed zároveň uvedl, že domácí výdaje zůstávají odolné a růst produktivity je silný. Investice firem podle banky také vykazují robustní vývoj, takže vyšší sazba podle jejích představ ekonomiku okamžitě neochromí.
Nové projekce ukázaly, že dnešní zvýšení nemusí být posledním pohybem sazeb v letošním roce. Dvanáct z osmnácti představitelů Fedu očekává ještě jedno zvýšení do konce roku. Další čtyři představitelé považují za pravděpodobné dokonce dvě další zvýšení. Výhled tak posunul očekávání trhu směrem k přísnější měnové politice. Předseda Warsh současně odmítl předem slíbit konkrétní další krok. Uvedl, že budoucí rozhodnutí budou záviset na nových datech a na vývoji inflace.
Kevin Warsh po jednání označil americkou ekonomiku za odolnou a trh práce za posilující. Podle něj finanční podmínky ve Spojených státech nejsou natolik restriktivní, aby zvýšení sazeb způsobilo výrazné poškození hospodářství. Vyšší úroky mají omezit poptávku po úvěrech, zpomalit výdaje domácností a firem a postupně snížit tlak na růst cen. Warsh zároveň uvedl, že stabilnější ceny jsou důležité především pro domácnosti s nižšími příjmy. Právě ty podle něj dopadá dlouhodobě vysoká inflace nejcitelněji.
Rozhodnutí Fedu se promítne do nákladů na financování ve Spojených státech. Vyšší sazby mohou postupně zdražit hypotéky, úvěry na automobily, kreditní karty i další půjčky. Naopak lidé s úsporami mohou získat vyšší úročení vkladů, pokud banky změnu přenesou do svých nabídek. Americké akcie po prvotní úlevě zamířily níže, protože investoři začali započítávat možnost dalších zvýšení. Podle Fio banky zakončily v záporu všechny tři hlavní americké akciové indexy a index volatility VIX vzrostl o 2,33 procenta.
Další vývoj bude záviset na tom, zda se inflace začne přibližovat ke dvěma procentům, nebo zůstane zvýšená. Fed bude sledovat také zaměstnanost, spotřebu domácností, ceny energií a podmínky na finančních trzích. Významným rizikem zůstává růst cen ropy, který podle dostupných zpráv souvisí s konfliktem v Íránu. Prezident Trump bude po rozhodnutí nadále tlačit na levnější úvěry a nižší sazby. Fed však prozatím vysílá opačný signál a připravuje trhy na možnost dalšího zpřísnění měnové politiky.
