Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil evropské země z příprav na válku s Ruskem. Prohlásil, že Moskva podle něj nemá v úmyslu Evropu napadnout. Zároveň ale dodal, že případný evropský útok na Rusko by vedl k velmi krátké válce. Lavrov vystoupil na Mezinárodním festivalu mládeže, kde hovořil o vztazích mezi Ruskem a evropskými státy. Jeho slova přišla v době, kdy evropské vlády řeší bezpečnostní hrozby spojené s pokračující válkou na Ukrajině.
Informaci zveřejnil 17. září TN.cz s odkazem na polský portál Polsat News. Lavrov podle něj zopakoval, že Rusko samo nechce zahájit válku proti evropským zemím. Současně však evropské státy obvinil z toho, že se na podobný konflikt pravidelně připravují. Ruský ministr zahraničí tak spojil odmítnutí útočných plánů s přímou výhrůžkou pro případ, že by se podle něj situace změnila. Výraz o velmi krátké válce použil jako popis možného průběhu konfliktu.
Lavrov také uvedl, že Rusko nemá v úmyslu uzavírat s Evropou smlouvy nebo dohody týkající se vlastní bezpečnosti. Podle jeho vyjádření Moskva nepodepisuje žádné smlouvy v oblastech, na nichž závisí bezpečnost státu. Tím odmítl představu, že by evropské země mohly získat bezpečnostní záruky prostřednictvím nových dohod s Ruskem. Jeho stanovisko se týká širších sporů o evropskou bezpečnost a budoucí uspořádání vztahů mezi Moskvou a evropskými státy. Lavrov přitom neuvedl konkrétní návrh, který by měl stávající napětí zmírnit.
Na Lavrovova slova navázala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta prohlásila, že podle jejího pohledu je to Rusko, kdo ohrožuje evropský mír. Připomněla ruskou válku proti Ukrajině a také události, které podle ní ukazují na rostoucí bezpečnostní rizika v Evropě. Zmínila Dánsko, Litvu a Polsko, stejně jako pokus o útok dronem v Lipsku. Vedle toho hovořila o kybernetických útocích a dalších sabotážích, které se podle ní v Evropě stupňují.
Von der Leyenová uvedla, že Evropská unie si musí ujasnit, jak na podobné hrozby reagovat. Události popsala jako útoky s využitím vojenského materiálu, za nimiž podle jejího vyjádření stojí ruští agenti na evropském území. Navrhla evropskou obdobu článku 4 Severoatlantické smlouvy a vznik Evropské bezpečnostní rady. Zároveň řekla, že Evropa bude bránit každý jednotlivý metr čtvereční svého území. Její reakce tak představuje odlišný pohled na to, odkud současné bezpečnostní napětí vychází.
Lavrovovy výroky zazněly také v době, kdy se v Rusku připravují parlamentní volby. Hlasování do Státní dumy má probíhat od pátku do neděle a týká se dolní komory parlamentu. Voliči budou vybírat poslance v systému, který rozděluje 450 mandátů mezi stranické kandidátky a jednomandátové obvody. Hlasovat může přibližně 111 milionů oprávněných voličů. Součástí voleb budou také regionální hlasování, včetně výběru gubernátorů v 11 oblastech a poslanců regionálních parlamentů ve 39 oblastech.
Podle agentury Associated Press vede kandidátku strany Jednotné Rusko právě Sergej Lavrov společně s moskevským starostou Sergejem Sobjaninem. Lavrovovi je 76 let a ruským ministrem zahraničí je 22 let. Jednotné Rusko má podle dosavadního rozložení sil znovu získat dominantní postavení ve Státní dumě. Na kandidátce je také válečný zpravodaj Jevgenij Poddubnyj, který byl těžce zraněn při útoku ukrajinského dronu. Výsledky voleb mají ukázat, jak silnou podporu si Kreml udrží navzdory válce a ekonomickým problémům.
