V Rusku v pátek 18. září začaly třídenní volby do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Hlasování potrvá do neděle 20. září a rozhodne o obsazení všech 450 poslaneckých mandátů. Jde o první parlamentní volby od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Jako první se otevřely volební místnosti na Kamčatce, která leží devět časových pásem od Moskvy. Oficiální výsledky a nové složení dolní komory se očekávají nejpozději 22. září.
Podle RFE/RL se očekává, že většinu v parlamentu znovu získá nebo posílí strana Jednotné Rusko napojená na Kreml. Prezident Vladimir Putin označil volby za ukazatel podpory války a vyzval občany, aby hlasovali. Ve vystoupení zveřejněném 16. září uvedl, že hlasování má ukázat jednotu společnosti a podporu ruským vojákům. Kreml zároveň sleduje volební účast, protože nízký zájem by mohl oslabit obraz široké veřejné podpory současného kurzu.
Volby se konají v zemi, kde se po více než čtyřech letech války zmenšil prostor pro otevřenou politickou soutěž. Od nástupu Vladimira Putina k moci před více než čtvrt stoletím Kreml postupně omezoval opozici a posiloval kontrolu nad volbami. Strany a kandidáti, kteří veřejně zpochybňují válku nebo prezidentskou politiku, čelí právním a politickým překážkám. Výsledek proto podle dostupných odhadů nepřinese zásadní překvapení. Největší pozornost se soustředí na účast a případné známky nespokojenosti.
Volební systém kombinuje hlasování pro stranické kandidátky a poslance v jednomandátových obvodech. Kromě členů Státní dumy se v různých částech země volí také gubernátoři a poslanci regionálních zastupitelstev. Současně probíhá hlasování v 11 guberniích a ve 39 regionálních parlamentech. Jednotné Rusko má dominantní postavení nejen v Dumě, ale také v regionálních institucích. V parlamentních volbách z roku 2021 získalo výraznou většinu, která mu umožnila podporovat vládní návrhy bez nutnosti širší koalice.
Ruské vedení vstupuje do voleb v době, kdy se ekonomika po období rychlého růstu zpomalila. Tento růst byl z velké části poháněn státními výdaji na válku, včetně platů vojáků, odškodnění pro rodiny padlých a nákladů na výrobu zbraní. Centrální banka se zároveň snaží omezit inflaci, která se drží nad očekáváním. Ukrajinské dronové a raketové útoky navíc způsobily v některých částech Ruska nedostatek pohonných hmot a narušily provoz velkých internetových obchodů.
Válka ovlivňuje také náladu mezi obyvateli a obavy z další mobilizace. V září 2022 Putin nařídil povolání 300 tisíc mužů, převážně záložníků, což vyvolalo odchod stovek tisíc lidí ze země. Ruské úřady nyní opakovaně tvrdí, že vítězství je zajištěné, zatímco část společnosti je podle dostupných průzkumů stále méně ochotná konflikt podporovat. Přesné měření veřejného mínění je ale obtížné, protože kritika války může vést k trestnímu stíhání.
Proti válce vystupující politické síly se snaží využít omezené možnosti, které jim zůstaly. Liberální strana Jabloko, která měla ve své kampani protiválečné postoje, byla z účasti na volbách vyřazena kvůli formálnímu důvodu. Opoziční představitelé proto vyzývají voliče, aby podporovali jednotlivé kandidáty s protiválečnými postoji, případně využili hlasování jako formu protestu. Další vývoj ukáže především volební účast, rozložení mandátů a to, zda se ve výsledcích projeví ekonomické problémy nebo únava z války.
