Česká obec Prasek se stala místem mimořádného nebeského úkazu, při kterém se v jediné linii ocitly Slunce, Mezinárodní vesmírná stanice a letadlo. K události došlo během červnového pozorování, jehož přesné načasování umožnilo zachytit několik rychle se pohybujících objektů před slunečním diskem. Nešlo o běžný astronomický jev, protože podobná kombinace vyžaduje přesnou shodu polohy, času a směru průletu. Výsledkem bylo trojité zakrytí Slunce různými objekty. Událost nyní patří mezi nejpozoruhodnější přírodní úkazy spojené s českou krajinou.
O mimořádné shodě informovaly 22. září 2026 NASA a český astronomický server Astro.cz, který událost zařadil do svého Astronomického snímku dne. Vysvětlení upozorňuje, že tmavá oblast uprostřed slunečního disku nebyla sluneční skvrna ani Mezinárodní vesmírná stanice. Šlo o letadlo, které právě prolétalo před Sluncem a vytvořilo vlastní malé částečné zatmění. Kosmická stanice se nacházela v jiné části stejného zorného pole. Z neobvyklé kombinace vzniklo trojité seřazení objektů.
Celý okamžik byl naplánován s přesností na zlomky sekundy, protože Mezinárodní vesmírná stanice i letadlo se vůči pozorovateli pohybovaly velmi rychle. Bez přesného načasování by se jednotlivé objekty v požadované poloze nepotkaly. Slunce přitom tvořilo výrazné pozadí, na kterém se mohly siluety krátce objevit. Letadlo během průletu zakrylo část slunečního disku podobně jako těleso při zatmění. V případě kosmické stanice šlo o samostatný průlet před Sluncem.
Neobvyklost úkazu podtrhuje také skutečnost, že sluneční skvrny v okolí nebyly nečekanou součástí události. Tyto tmavší oblasti vznikají v místech koncentrovaných magnetických polí a obvykle přetrvávají několik týdnů. Byly proto na Slunci přítomné už dříve a samy o sobě nepředstavovaly vzácnou část pozorování. Pozornost přitáhla především menší silueta, která se pohybovala před slunečním diskem. Teprve přesné rozlišení ukázalo, že patří letadlu, nikoli stanici.
Podle odhadu autora pozorování byla pravděpodobnost, že náhodně pořízený záznam Slunce z daného místa zachytí současně siluetu Mezinárodní vesmírné stanice i letadla, přibližně třicet milionů ku jedné. Jde o vyjádření mimořádné vzácnosti konkrétní kombinace, nikoli o pravděpodobnost běžného průletu jednoho objektu. Samotná stanice se před Sluncem objevuje i při jiných pozorováních. Letadla také pravidelně prolétají přes zorné pole pozorovatelů. Výjimečná byla jejich současná přítomnost ve stejném okamžiku.
Úkaz ukazuje, jak rozdílné vrstvy okolního prostoru mohou na krátký okamžik vytvořit jediný společný obraz. Slunce se nachází ve středu naší planetární soustavy, Mezinárodní vesmírná stanice obíhá Zemi a letadlo se pohybuje v atmosféře. Každý z těchto objektů má jinou velikost, rychlost i vzdálenost od pozorovatele. Přesto se z pohledu jediného místa jejich siluety překryly před stejným světelným pozadím. Rozhodující roli sehrála poloha v Prasku a načasování během červnového průletu.
NASA zveřejnila událost jako Astronomický snímek dne 22. září 2026 a zároveň upozornila na přesun hlavní stránky tohoto projektu z původní adresy apod.nasa.gov na science.nasa.gov/apod. Samotný úkaz se odehrál už v červnu, zveřejnění vysvětlení však připadlo na zářijové vydání. Případ z Prasku tak připomíná, že vzácné astronomické shody mohou vzniknout i nad běžnou českou krajinou. Další podobné setkání by opět záviselo na přesném souběhu dráhy stanice, letového provozu a polohy Slunce.
