České tenistky získaly v neděli 27. září v čínském Šen-čenu dvanáctý titul v Poháru Billie Jean Kingové. Ve finále porazily Ukrajinu 2:0 a soutěž ovládly poprvé od roku 2018. První bod vybojovala Karolína Muchová vítězstvím 6:2, 6:3 nad Anhelinou Kalininovou. Rozhodující druhý bod přidala Linda Nosková, která zdolala Elinu Svitolinovou 6:3, 7:6 v tie-breaku 7:5. Pro kapitánku Barboru Strýcovou znamená výsledek první titul v nové roli, v níž český tým vede teprve letos.
Strýcová se vítězstvím zařadila mezi čtyři ženy, které tuto týmovou soutěž vyhrály jako hráčky i jako kapitánky. Před ní to dokázaly Margaret Courtová, Chris Evertová a Billie Jean Kingová, jejíž jméno pohár nese. Na tuto souvislost upozornil v pondělí 28. září server Tennishead. Strýcová byla jako hráčka součástí šesti českých vítězných týmů v letech 2011 až 2018. Právě při dosud posledním triumfu nad Spojenými státy v roce 2018 ještě nastupovala za českou reprezentaci, nyní sledovala rozhodující zápasy z kapitánské lavičky.
Česko prošlo závěrečným turnajem přes tři soupeře, aniž potřebovalo rozhodující čtyřhru. Ve čtvrtfinále proti Velké Británii získala úvodní bod Marie Bouzková, která porazila Sonay Kartalovou 7:6, 4:6, 6:4. Nosková pak přidala vítězství 6:2, 7:6 nad Katie Boulterovou a zajistila postup. V semifinále se proti Španělsku prosadily Muchová a Nosková, obě ve dvou setech. Stejná dvojice nastoupila také do finále s Ukrajinou a znovu vyhrála obě dvouhry, takže Kateřina Siniaková na turnaji do zápasu vůbec zasáhnout nemusela.
Finálový duel otevřela Muchová proti Kalininové, kterou porazila bez ztráty setu 6:2, 6:3. Nosková poté nastoupila proti Svitolinové a po výsledku 6:3, 7:6 rozhodla o zisku poháru. Druhý set jejího utkání dospěl do zkrácené hry, kterou česká tenistka vyhrála 7:5. Výsledek 2:0 znamenal, že se závěrečná čtyřhra mezi Českem a Ukrajinou nehrála. Muchová s Noskovou tak obstaraly obě finálová vítězství několik měsíců poté, co se spolu utkaly v čistě českém finále letošního Wimbledonu.
Český tým proměnil v titul dvanáct ze svých třinácti účastí ve finále soutěže. Více prvenství mají pouze Spojené státy, které pohár získaly osmnáctkrát. Do české bilance se započítávají také úspěchy někdejšího Československa, jehož první vítězství přišlo v roce 1975. Samostatná Česká republika vyhrála před letoškem šestkrát, a to v letech 2011, 2012, 2014, 2015, 2016 a 2018. Po osmileté přestávce je tedy letošní šenčenský triumf sedmým titulem české reprezentace od rozdělení státu.
Strýcová po finále řekla, že o možnosti připojit se ke Courtové, Evertové a Kingové předem nevěděla. Dozvěděla se o ní až před zápasem a slyšet své jméno vedle těchto tenistek pro ni podle jejích slov bylo silným okamžikem. Zároveň zdůraznila, že pro ni hodně znamená zvednout trofej jak v hráčské, tak v kapitánské roli. Kapitánkou se stala po Petru Pálovi, který český výběr vedl osmnáct let a získal s ním šest titulů. Při všech těchto vítězstvích byla Strýcová členkou týmu ještě jako hráčka.
Šenčenské finále uzavřelo první ročník, v němž český výběr vedla Strýcová jako kapitánka. Z pěti hráček české sestavy nastoupily během tří vítězných utkání do dvouher Bouzková, Muchová a Nosková. Siniaková se k zápasu nedostala, protože tým pokaždé rozhodl už po dvou dvouhrách. Ukrajina naopak odehrála své první finále v historii soutěže, ale na premiérový titul po porážce 0:2 nedosáhla. Český tým bude při příštím ročníku usilovat o třináctý titul; před dalším finálovým turnajem jej čekají kvalifikační zápasy.
