Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek 1. října prohlásil, že při přímém útoku na ruské území by Moskva okamžitě začala zvažovat použití všech zbraní, které má k dispozici. Na zahraničněpolitickém fóru Valdaj přitom výslovně zmínil Kaliningradskou oblast, oddělenou od zbytku Ruska a ležící mezi Polskem a Litvou. Putin neřekl, že by Rusko v takovém případě jaderné zbraně skutečně použilo, ani neurčil, jakou odpověď by zvolilo. Jeho vyjádření přišlo po ruském varování NATO, že se Moskva při pokusu oblast odříznout nevzdá ani jaderných prostředků. Současně tvrdil, že Rusko neplánuje napadnout evropské země.
Podle agentury Associated Press několik ruských ambasád v Evropě uvedlo, že Moskva má informace o přípravách letecké a námořní blokády Kaliningradu ze strany NATO. Aliance takový záměr odmítá a říká, že její aktivity ani cvičení nepředstavují hrozbu pro žádnou část Ruska. Rozdíl mezi oběma stanovisky je podstatný: ruská varování vycházejí z tvrzení o připravované blokádě, kterou NATO popírá. Putin na fóru označil svůj výrok za reakci na pokus Rusko zastrašit. Zároveň potvrdil, že souhlasí s dřívějším ruským varováním zaslaným alianci.
Ruské písemné sdělení alianci potvrdila ve středu 30. září mluvčí NATO Allison Hartová. Odmítla hrozbu silou i jaderné výroky a uvedla, že NATO na zprávu odpovědělo. Generální tajemník Mark Rutte popsal alianční reakci jako stručnou a zdůraznil, že NATO je obranné uskupení. Rusko zároveň vyzval, aby přestalo s jadernými hrozbami a ukončilo válku proti Ukrajině. Čtvrteční Putinovo vystoupení tak následovalo po výměně stanovisek, v níž Moskva mluvila o ochraně Kaliningradu, zatímco aliance odmítla, že by jej ohrožovala.
Kaliningrad má pro Rusko vojenský význam, protože se v oblasti nachází jeho hlavní námořní základna v Baltském moři i další vojenské prostředky. Rozmístěny jsou tam také střely Iskander schopné nést jaderné hlavice. Členské státy NATO v posledních měsících cvičily v oblasti Baltského moře a další cvičení jsou plánována na říjen. Aliance tam od loňska vede operaci Baltic Sentry zaměřenou na ochranu komunikačních kabelů a potrubí. Podle amerického letectva se 18. srpna nad severním Polskem a Pobaltím uskutečnilo také cvičení několika letounů, včetně amerického stroje EA-37B určeného k rušení komunikace a radarů.
Ve čtvrtek se k bezpečnosti Kaliningradské oblasti vyjádřil také poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Po jednání s oblastním gubernátorem Alexejem Besprozvannychem řekl, že Putin vydal příslušným úřadům pokyny k posílení její bezpečnosti. Patrušev neuvedl, jaká konkrétní opatření mají úřady provést, a současně zopakoval varování před případnými kroky NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil Kaliningrad za nedílnou součást Ruska a prohlásil, že tlak na tuto oblast je pro Moskvu nepřijatelný. Patrušev také odmítl alianční označení NATO za obranné uskupení; jde o postoj opačný k vyjádření Hartové a Rutteho.
Putin ve svém vystoupení obvinil západní země ze zvyšování napětí kvůli debatám o možné budoucí válce s Ruskem, cvičením v Baltském moři a zadržování ruských plavidel. Evropské vlády naopak Rusko obviňují z hybridních aktivit včetně sabotáží a žhářských útoků, což Moskva odmítá. Ruský prezident zopakoval, že nechce napadnout žádnou evropskou zemi a že si přeje mírové soužití. Při úvahách o případném střetu s NATO zmínil také Francii a Británii jako jaderné mocnosti. Varoval před postupným stupňováním odvetných kroků, které by podle něj mohlo vést k situaci, již by už nešlo zvrátit.
Dalším konkrétním bodem v oblasti Baltského moře budou alianční cvičení plánovaná na říjen. NATO dosud uvádí, že Kaliningrad není jejich cílem a že jeho vojenské aktivity Rusko neohrožují. Rutte zároveň řekl, že ruské kroky nemají odvést pozornost spojenců od podpory Ukrajiny. Podle něj mají členské státy pokračovat v pomoci Kyjevu, místo aby kvůli ruským výrokům podporu omezovaly. Moskva naproti tomu trvá na tom, že možnost izolace Kaliningradu považuje za hrozbu, na kterou je připravena reagovat.
