Podmořští archeologové objevili ve východním přístavu egyptské Alexandrie bronzový pečetní prsten s vyobrazením tamního starověkého majáku. Nález pochází z pozůstatků paláce na ostrově Antirhodos, který je dnes pod hladinou Středozemního moře. Objev byl oznámen ve středu 7. října 2026. Maják na ostrově Faru patřil mezi sedm divů starověkého světa a sloužil lodím připlouvajícím do alexandrijského přístavu. Prsten tak spojuje vyobrazení zaniklé stavby s místem, které bylo součástí někdejší královské čtvrti.
Podle egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek jde o první známé vyobrazení alexandrijského majáku vyryté na pečetním prstenu. Jak informoval list The National, podobné zobrazení stavby se nachází na mincích z druhého století našeho letopočtu. Archeologové však zatím neurčili přesné stáří nalezeného prstenu ani nezjistili, komu patřil. Nový předmět proto nelze jednoduše datovat jen podle podoby rytiny. Význam objevu spočívá také v tom, že se zachoval přímo v prostoru někdejšího palácového komplexu.
Antirhodos býval ostrovem ve Velkém přístavu, který tvořil součást alexandrijské královské čtvrti. Palác na ostrově popsal řecký zeměpisec Strabón, jenž navštívil Egypt mezi lety 29 a 25 před naším letopočtem. Archeologové nyní zkoumají jeho pozůstatky pod hladinou a odkryli stavební zbytky rozprostřené na několika tisících metrech čtverečních. Celý areál ještě není prozkoumaný. Nalezení prstenu právě v těchto místech otevírá otázku, k čemu palác sloužil v pozdějších obdobích, po době svého původního královského využití.
Francouzský podmořský archeolog Franck Goddio připustil, že v paláci mohly později sídlit také správní úřady. Některé jejich činnosti mohly podle něj souviset i s alexandrijským majákem, jehož obraz se objevil na nalezeném prstenu. Zatím jde o výklad archeologického nálezu, nikoli o prokázané určení využití celé budovy. Maják byl dokončen přibližně kolem roku 280 před naším letopočtem za vlády Ptolemaia II. Stával na ostrově Faru a podle odhadů dosahoval výšky přes sto metrů.
Současná výzkumná sezona ve východním přístavu zahrnuje čtyři lokality. Goddiův tým pracuje u Isidina chrámu, na místech paláce a západního návrší ostrova Antirhodos, u pozůstatků obelisku a v areálu označovaném jako Timonium. Poslední z těchto míst je spojováno s Markem Antoniem. Výzkumníci vedle prstenu získali také keramické a skleněné předměty, včetně nádob používaných v každodenním životě. Nálezy z přístavu pocházejí z různých období dějin Alexandrie, takže jejich dokumentace pomáhá rozlišovat jednotlivé fáze využívání této části města.
Na výzkumu spolupracuje Evropský institut pro podmořskou archeologii s egyptskými úřady. Náměstek egyptského ministra cestovního ruchu a památek Ahmed Rehema uvedl, že archeologická mise působí ve východním přístavu Alexandrie od roku 1992. Ministr Šaríf Fathí spolu s Rehemou tento týden navštívil výzkumné plavidlo, aby se seznámil s průběhem prací a prohlédl si nalezený prsten. Goddiův výzkum podporuje od roku 1996 nadace Hilti. Archeologové na Antirhodosu pokračují v průzkumu palácových pozůstatků, které dosud nebyly prozkoumány celé.
Po dokončení nynějších prací ve východním přístavu se má archeologická mise přesunout do zálivu Abú Kír. Goddiův tým tam v roce 2000 nalezl potopené město Thonis-Hérakleion. Výzkum v Alexandrii mezitím pokračuje na všech čtyřech vymezených lokalitách, včetně prostoru královského paláce na Antirhodosu. U samotného prstenu zůstávají otevřené dvě základní otázky: kdy přesně vznikl a komu náležel. Stejně tak bude další zkoumání paláce rozhodující pro posouzení hypotézy, zda některé jeho pozdější správní činnosti skutečně souvisely s majákem.
