Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzval v pondělí 12. října premiéra Andreje Babiše, aby vláda ustoupila od zvláštní daně pro rafinerie, případně zmírnila její nastavení. Požadavek předložil v otevřeném dopisu den předtím, než má návrh začít projednávat Poslanecká sněmovna. Daň se má vztahovat na výsledky rafinerií za roky 2026 a 2027, odvody by následovaly v letech 2027 a 2028. Vláda od zdanění letošních výsledků očekává přibližně 5,5 miliardy korun. Spor se vede hlavně o to, že se daň má počítat z nárůstu hrubé rafinerské marže oproti roku 2025, nikoli z čistého zisku.
Jak informovaly Novinky.cz, vláda návrh připravila v reakci na letošní zdražení paliv a růst rafinerských marží po narušení globálního trhu s ropou. Výnosem chce kompenzovat opatření, kterými se stát snažil brzdit růst cen pohonných hmot. Svaz ocenil zejména snížení spotřební daně z nafty, odmítá však zavádění sektorových daní. Podle něj takové zdanění narušuje tržní prostředí, zhoršuje předvídatelnost investic a oslabuje konkurenceschopnost českého průmyslu. Návrh se proto netýká jen státního rozpočtu, ale také podmínek, za nichž budou tuzemské rafinerie plánovat provoz a investice.
Nová povinnost by dopadla na firmy s celkovými ročními příjmy alespoň dvě miliardy korun, které zároveň získají nejméně 50 milionů korun ročně z rafinerské činnosti. Sazba má činit 50 procent z nárůstu hrubé rafinerské marže proti roku 2025. V tuzemsku by se podle Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje fakticky dotkla společnosti Orlen Unipetrol, pod kterou spadají rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Firma se proti návrhu ohradila už koncem září a upozornila na možné dopady na investice i provoz rafinerií. Pondělním dopisem se k výhradám připojil celostátní svaz průmyslu.
Spor o marži a srovnávací rok
Svaz zpochybňuje předpoklad, že hrubá rafinerská marže odpovídá mimořádnému zisku. Rozdíl mezi hodnotou vyrobených ropných produktů a náklady na spotřebovanou ropu totiž podle něj nezachycuje další náklady rafinerie. Z marže musí podnik hradit energie, emisní povolenky, údržbu, zaměstnance i investice do výroby. Zvýšení tohoto ukazatele proto samo o sobě neříká, o kolik se zlepšil hospodářský výsledek firmy. Svaz žádá, aby případná daň vycházela ze skutečné hospodářské situace českých rafinerií, a ne pouze ze změny jedné části jejich výnosů.
Další výhrada míří na rok 2025 jako jediné měřítko pro výpočet zvýšené marže. Výsledky rafinerií se mohou mezi roky měnit také kvůli objemu výroby, skladbě produktů nebo provozním odstávkám. Litvínovská rafinerie po červencovém výpadku elektřiny v roce 2025 nevyráběla téměř čtyři týdny a následné technické komplikace výrobu dále omezily. To samo o sobě neurčuje, jak vysoká byla tehdejší marže, ukazuje to však okolnosti, které mohou jediné srovnávací období ovlivnit. Svaz proto navrhuje počítat výchozí hodnotu z více let, nikoli výhradně z roku 2025.
Orlen Unipetrol označil zdanění výsledků dosažených už v letošním roce za zpětně působící a podle svého vyjádření za rozporné s ústavním pořádkem. Ministerstvo financí argumenty společnosti odmítlo. Generální ředitel firmy Mariusz Wnuk dříve uvedl, že peníze odvedené na dani by chyběly při modernizaci rafinerií, zajišťování provozní bezpečnosti a dekarbonizačních projektech. Připomněl také, že Orlen Unipetrol od roku 2018 nevyplatil polské mateřské skupině dividendu. Svaz průmyslu nyní požaduje alespoň to, aby se případná daň nevztahovala na výsledky rafinerií za rok 2026.
Výhrady zaznívají i z Ústeckého kraje
Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje samotnou možnost mimořádného zdanění principiálně neodmítá, žádá však změnu jeho parametrů. Upozorňuje, že tuzemského výrobce by daň zatížila, zatímco zahraniční dovozci pohonných hmot by srovnatelnou povinnost neměli. Podle komory by tak na trhu vznikly nerovné podmínky a návrh by mohl nepříznivě ovlivnit investice, zaměstnanost i konkurenceschopnost regionálního průmyslu. Výhrady má rovněž k výpočtu z hrubé marže, který nezohledňuje například mzdy, energie, odpisy ani celkovou ziskovost podniku. Také komora požaduje víceleté srovnání a odmítá zpětné působení daně na letošní rok.
Ústecká komora navrhuje při výpočtu zavést také toleranční pásmo, například ve výši 20 procent, které by zohlednilo běžné výkyvy marží. Obdobné navýšení referenční marže obsahuje polský návrh mimořádného zdanění palivového sektoru, přestože počítá se sazbou 60 procent. Český návrh stanoví sazbu 50 procent, ale s takovým pásmem podle dostupných podkladů nepracuje. Komora zároveň odhaduje, že dopad na region by v několika příštích letech mohl dosáhnout nízkých desítek miliard korun; jde o její odhad, nikoli o vyčíslený výsledek. Upozorňuje také, že celý výnos navržené daně má připadnout státnímu rozpočtu.
Poslanecká sněmovna má zákon začít projednávat v úterý 13. října. Předmětem jednání bude návrh, podle něhož by rafinerie poprvé odváděly daň v roce 2027 za výsledky dosažené letos. Svaz průmyslu žádá vládu, aby od tohoto záměru ustoupila, a pokud na dani trvá, aby změnila její výpočet i období, na které se vztahuje. Ústecká komora prosazuje víceleté srovnání a toleranční pásmo, zatímco Orlen Unipetrol nadále namítá zpětné působení daně. Na sněmovním projednávání se ukáže, zda návrh postoupí dál v podobě předložené vládou, nebo se jeho parametry změní.
