Premiér Andrej Babiš po summitu Evropské unie v Bruselu prohlásil, že nechce, aby Česko přijalo euro. Jednání evropských lídrů skončilo v pátek 16. října po debatě, která se ve čtvrtek protáhla až do půlnoci. Státy se přely především o emisní povolenky a víceletý unijní rozpočet na roky 2028 až 2034. Babiš kritizoval současný systém povolenek pro průmysl i plánovaný systém pro vytápění a dopravu. Rozdílné postoje členských zemí přetrvaly také u výše rozpočtu a způsobu, jakým se mají rozdělovat peníze.
Pro české domácnosti je podstatná zejména debata o systému ETS2, který má zahrnout emise související s vytápěním a pohonnými hmotami. Podle Seznam Zpráv se jeho zavedení už odsunulo na rok 2028, zatímco země visegrádské skupiny usilují o odklad do roku 2030. Obávají se růstu nákladů na vytápění a dopravu. Babiš na summitu tvrdil, že dosavadní povolenky poškozují evropský průmysl a nový systém by dopadl na obyvatele. Některé další státy ale s dalším odkladem nesouhlasí, protože už investovaly do nízkouhlíkových řešení.
Dosavadní systém obchodování s emisními povolenkami, označovaný jako ETS1, funguje v Evropské unii od roku 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Pro vypouštěné emise oxidu uhličitého stanovuje společný limit a podniky musí za každou vypuštěnou tunu odevzdat povolenku. Babiš uvedl, že spolu s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou předložil ostatním lídrům grafy zpochybňující dřívější cenový výhled Evropské komise. Právě rozdílný pohled na náklady stávajícího systému se promítl do sporu o pravidla pro další sektory.
Proti dalšímu odkladu ETS2 stojí mimo jiné Švédsko a Německo, které už do nízkouhlíkových řešení vložily prostředky. Na druhé straně jsou průmyslově orientované státy střední Evropy, které upozorňují na možné zdražení pro obyvatele. Evropská rada proto dospěla ke kompromisu: Evropská komise má dopady ETS2 znovu přezkoumat. V návaznosti na to by měla hledat opatření proti prudkému růstu cen elektřiny a paliv. Samotný požadavek visegrádských zemí, aby se začátek systému posunul až na rok 2030, summit nevyřešil.
Další spor se týká rozpočtu EU pro období od roku 2028 do roku 2034. Návrh irského předsednictví počítá přibližně s 1,6 bilionu eur, tedy s více než 39 biliony korun. Babiš upozornil, že postoje členských států jsou natolik vzdálené, že se rozpočet možná nepodaří dohodnout do Vánoc. Významným bodem je politika soudržnosti, z níž plynou peníze na zmírňování rozdílů mezi evropskými regiony. Česko se společně s dalšími šestnácti státy zapojilo do skupiny, která chce prostředky pro tuto politiku chránit.
Premiér také kritizoval slevy z příspěvků do unijního rozpočtu, které si v minulosti vyjednaly některé bohatší země. Jejich souhrnnou hodnotu vyčíslil na 9,7 miliardy eur a řekl, že by se měly zrušit. Za důležité naopak považuje, že nový návrh podle něj nesnižuje národní prostředky vyhrazené pro soudržnost a zemědělství. Mezi zvažovanými příjmy rozpočtu jsou peníze spojené s uhlíkovým zpoplatněním, emisními povolenkami nebo tabákem. Babiš odmítá vznik nových evropských daní i další přerozdělování prostředků.
Europoslanec Ondřej Krutílek z ODS upozornil, že Unie zároveň potřebuje financovat obranu a podporu Ukrajiny. Za důležité pro Česko označil možnost, aby si členské státy samy určovaly priority při využívání přidělených prostředků. Europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09 naopak varoval před tlakem na zachování co největších příjmů z politiky soudržnosti. Podle něj by při omezeném rozpočtu mohlo ubýt peněz na bezpečnost a mezinárodní aktivity. Rozdíl mezi těmito postoji ukazuje, proč se jednání netýká pouze celkové částky, ale také jejího rozdělení.
Babiš na summitu spojil svůj postoj k euru také s debatou o obchodní konkurenci Číny. Poukázal na to, že vlastní měna podle něj dává Česku možnost reagovat na změny v Evropě nebo ve světě. Obchodní deficit Evropské unie s Čínou nyní dosahuje 360 miliard eur a evropské státy řeší rovněž závislost na čínských nerostných surovinách. Na rozdíl od Babišova odmítnutí eura zůstávají povolenky a nový rozpočet předmětem dalších unijních jednání. Evropská komise má znovu posoudit dopady ETS2, zatímco členské státy musí pokračovat v hledání dohody o rozpočtu.
