Francouzský prezident Emmanuel Macron po sobotních protestech ze 17. října slíbil potrestání lidí, kteří se dopustili násilí a rabování. Proti vysokým životním nákladům vyšly v celé Francii do ulic stovky tisíc lidí, na řadě míst ale demonstrace provázely střety s policií a útoky na veřejné budovy. Ministr vnitra Laurent Nuñez v neděli oznámil, že policie v souvislosti s násilnostmi zadržela 2397 osob. Macron zároveň zdůraznil, že pokojné demonstranty nelze zaměňovat s těmi, kdo ničili majetek. Vláda má v pondělí jednat o pomoci lidem, jejichž majetek byl poškozen.
Podle nedělních informací serveru Novinky.cz utrpělo při násilnostech zranění více než 997 policistů, četníků a hasičů. Ministr vnitra upozornil, že tento počet nemusí být konečný, a zmínil také značné škody u několika stovek obchodníků. Jen v Paříži policie v souvislosti se sobotními událostmi zatkla 855 lidí, což označila za rekordní počet. V policejním zadržení jich podle tehdejších údajů prokuratury zůstávalo 517, z toho 346 dospělých a 171 nezletilých. Vyšetřování se týká mimo jiné podezření z přechovávání kradeného zboží, přípravy násilných činů a vandalismu.
Protesty se odehrály v době, kdy Francie řeší růst životních nákladů a zdražování pohonných hmot. Macron uvedl, že země prostřednictvím cen paliv pociťuje dopady války na Blízkém východě, které se sama neúčastní. Do ulic v sobotu znovu vyšli také středoškoláci požadující zlepšení podmínek ve školách. V posledních týdnech už studenti kvůli situaci ve školství demonstrovali. Francouzská vláda současně připravuje rozpočet na příští rok a chce snížit deficit; tlak na ni zvyšuje i nedávný růst výnosů státních dluhopisů. Snížení deficitu se přitom zřejmě neobejde bez omezení některých výdajů nebo zvýšení daní.
Škody hlásí radnice i obchodníci
Násilnosti se neomezily na Paříž: ministr vnitra je zaznamenal také v Marseille, Lyonu, Bordeaux, Rennes, Štrasburku, Grenoblu či Nice. V Limoges požár téměř zničil historickou radnici, zatímco v Marseille lidé pronikli do budovy radnice a poničili její interiér graffiti. V Lyonu byla zapálena turistická kancelář a v Bordeaux napadli účastníci nepokojů budovu prefektury. Poškozené radnice úřady hlásily také z Angers, Nantes a Lille; v Angers utrpěla škody i prefektura. Nuñez připsal část násilností příslušníkům krajní levice a uvedl, že se k nim později přidali lidé rabující obchody.
Macron v televizním projevu označil sobotní útoky na radnice, další veřejné budovy a obchody za mimořádně vážné. Požaduje, aby lidé odpovědní za ničení nesli následky a ti, kdo rabovali, uhradili způsobené škody. Prezident uvedl, že vůči pachatelům násilí bude stát neústupný, zároveň ale oddělil jejich jednání od pokojného protestu. Za střety podle něj nesou odpovědnost členové krajně levicových skupin, ke kterým se přidali další pachatelé trestné činnosti. Politické strany a další organizace vyzval, aby násilí jednoznačně odsoudily, a na konci projevu žádal klid a respekt.
Při sobotních událostech v Paříži zemřel jeden z účastníků demonstrací, kterého postihla srdeční a dechová zástava. Policie uvedla, že jeho úmrtí nesouviselo se zásahem bezpečnostních složek ani se střety na okraji protestů. Ze Saint-Étienne byla hlášena také vážná újma dalšího demonstranta, kterému policejní granát utrhl ruku. Údaje o zraněných policistech, četnících a hasičích se podle ministra vnitra mohou ještě změnit. Vyšetřování pokračuje i proto, aby bylo možné určit pachatele jednotlivých násilných činů a předat jejich případy soudu.
Prezidentův postup kritizuje pravice i levice
Macronův projev vyvolal kritiku opozičních politiků z různých částí politické scény. Předseda krajně pravicového Národního sdružení Jordan Bardella řekl, že vláda podle něj nemá Francouzům co nabídnout ani sílu je ochránit. Bývalý ministr vnitra Bruno Retailleau z pravicových Republikánů prezidentovi vytkl, že nedokáže proti násilnostem postavit státní sílu. Retailleau zároveň vyzval k vyhlášení stavu nouze. Prezident místo toho oznámil, že prefekti budou moci ve spolupráci se starosty v některých případech zakázat demonstrace.
Výhrady zazněly i zleva, přestože část opozičních představitelů samotné rabování odmítla. Předák Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon, který protesty podporoval, vyzval své stoupence, aby se na drancování nepodíleli. Šéfka Zelených Marine Tondelierová kritizovala Macronův požadavek, aby se politické strany veřejně vymezily proti násilí. Pokud její strana přijde na jednání do sídla vlády, chce podle ní řešit sociální, ekologickou a demokratickou krizi. Některým odborovým svazům v prezidentově projevu chyběla konkrétní opatření pro školství.
V pondělí má vláda začít jednat o pomoci lidem, jejichž majetek byl při sobotních nepokojích poškozen. Macron vyjádřil podporu starostům, policistům, řemeslníkům i majitelům obchodů, kteří čelí následkům škod. Oznámil také širší jednání se studentskými organizacemi o požadavcích středoškoláků na fungování škol. Francie je podle prezidenta šest měsíců před prezidentskými volbami a politické strany vyzval, aby násilí nepřekrylo veřejnou debatu. Zatím není oznámeno, jakou podobu bude mít pomoc poškozeným ani zda některý z prefektů využije možnost další demonstraci zakázat.
