Říjnový výpočet evropského modelu ECMWF počítá pro zimu 2026/2027 ve většině Evropy s teplotami nad dlouhodobým průměrem. Výhled pro období od prosince do února zároveň nenaznačuje rozsáhlé sněžení na většině kontinentu. Střední Evropa podle modelu může dostat více srážek, vyšší úhrny však při mírnějším počasí neznamenají automaticky více sněhu. Příznivější podmínky pro sněžení se rýsují hlavně na severu a ve vysokých horách. Jde o sezónní výhled, který nevylučuje jednotlivé mrazivé dny ani přechodné sněžení.
Na říjnový výpočet upozornil server TN.cz, který jej porovnal také s dalšími výhledy pro nadcházející zimu. Meteorolog Andrej Flis v analýze aktualizované 15. října uvedl, že Evropa v tomto výpočtu vychází teplejší než v předchozím měsíci. Nadprůměrné teploty od prosince do února má podle rozboru podporovat mírné západní proudění. Model současně ukazuje více zimních srážek ve značné části kontinentu, včetně střední Evropy. Flis upozornil, že vyšší množství srážek samo o sobě neříká, kolik z nich spadne ve formě sněhu.
Jednotlivé předpovědi se ovšem v očekávaném průběhu zimy liší. Polský list Fakt počítá s teplejším listopadem a prosincem, zatímco lednové teploty by podle popsaného scénáře měly odpovídat dlouhodobému normálu. Polský institut meteorologie a vodního hospodářství očekává teplejší listopad především na západě a jihu Polska, měsíce od prosince do února však teplotně řadí k normálu. Ani mírnější začátek sezóny podle těchto výhledů nevylučuje noční mrazy nebo krátkodobé sněžení. Konkrétní datum prvního sněhu z nich proto určit nelze.
Do debat o nadcházející zimě vstupuje také klimatický jev El Niño, spojený s oteplením povrchových vod ve východní a rovníkové části Tichého oceánu. Jeho projevy se liší podle oblasti i ročního období a ve střední Evropě nejsou tak výrazné jako v regionech u Pacifiku. Meteorolog Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu uvedl, že během fází El Niño bývají evropské zimy teplejší. Pro počasí ve střední Evropě je však důležitá také Severoatlantická oscilace, která ovlivňuje západní proudění a dráhy tlakových níží. Samotné El Niño tak neurčuje průběh zimy v Česku.
Pecha na úterní panelové diskusi připomněl silné fáze El Niño na přelomu let 1982 a 1983, 1991 a 1992, 1997 a 1998 a také 2015 a 2016. Poslední výskyt tohoto jevu připadl na roky 2023 a 2024. Podle Pechy je letošní fáze silnější než předchozí, což pravděpodobně přispěje ke globálně nadprůměrným teplotám i v příštím roce. Síla jevu se posuzuje podle odchylky povrchové teploty moře ve vymezené části Pacifiku. Za velmi silné El Niño se považuje odchylka přesahující dva stupně Celsia.
Dopady El Niño se netýkají jen teplot a sněhu. Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky na stejné diskusi uvedla, že světová produkce pšenice letos oproti předchozí sezóně klesne zhruba o tři procenta. U rýže očekává pokles o více než dvě procenta a u kukuřice přibližně o 1,3 procenta. V české zemědělské produkci se podle ní významný dopad neočekává. Odborníci zároveň upozorňují, že projevy jevu závisejí na konkrétním regionu a mohou je měnit i podmínky v dalších oceánech.
Podle globálních předpovědí může současná fáze El Niño přetrvat až do února 2027, její dopady na klima však mohou být patrné i později. Generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo upozornila zejména na riziko zhoršujících se such a povodní. Pro evropskou zimu zatím říjnový model ECMWF ukazuje převážně vyšší teploty a omezené sněžení mimo severní oblasti a vysoké hory. Odlišný polský výhled zároveň počítá s teplotně normálním obdobím od prosince do února. Oba typy sezónních předpovědí popisují průměrný průběh měsíců, nikoli počasí v konkrétních dnech.
