Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce zrušit televizní a rozhlasový poplatek a převést financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Návrh v noci na sobotu prošel ve Sněmovně prvním čtením a poslanci o něm budou dál jednat. Poplatky by podle vládního plánu měly skončit v průběhu příštího roku. Platby z rozpočtu mají být nižší, než kolik obě média nyní získávají od plátců poplatků. Změna by se tak netýkala jen způsobu placení, ale také peněz, s nimiž budou televize a rozhlas hospodařit.
Podle serveru Novinky.cz se přímé poplatky veřejnoprávním médiím platí v deseti zemích Evropské unie včetně Česka. Patnáct zemí používá různé způsoby financování přímo ze státního rozpočtu a další státy zvolily zvláštní daň. Premiér Andrej Babiš uvádí evropské příklady jako argument pro českou změnu. Samotný odchod od poplatků ale neříká, jak stabilní budou příjmy televize a rozhlasu po převedení pod stát. Záleží také na tom, jak se stanoví výše plateb a zda se bude v dalších letech upravovat. Právě podoba těchto pravidel patří k podstatným částem nynějšího sporu.
Babiš v pondělí jmenoval Belgii, Švédsko, Norsko, Dánsko a Francii jako země, které poplatky zrušily. Švédský model se však od českého vládního návrhu liší: tamní veřejnoprávní média dostávají peníze ze zvláštní daně, která neprochází státním rozpočtem. Zvláštní daň využívá také Finsko, zatímco v Dánsku parlament schvaluje částky na čtyři roky dopředu. Ve Francii se financování odvozuje od vybrané daně z přidané hodnoty a na Slovensku od části hrubého domácího produktu. Evropské státy tedy nepoužívají jediný společný postup, který by bylo možné převzít bez dalších rozhodnutí o jeho nastavení.
Rozhodovat bude i způsob stanovení plateb
U financování ze státního rozpočtu se může každý rok schvalovat konkrétní částka, nebo lze příjmy médií navázat na ekonomický ukazatel. Rozdíl je pro televizi a rozhlas v tom, jak dlouho dopředu mohou se svými příjmy počítat. Význam má také pravidlo pro jejich úpravu v dalších letech, aby přidělená částka postupně neztrácela hodnotu. Předvídatelné a dostatečné financování veřejnoprávních médií požaduje rovněž evropská legislativa. Vládní návrh podle premiéra zaručí peníze jako povinný výdaj státního rozpočtu. Kritici však upozorňují, že samotný přesun financování nezaručuje ochranu před politickým tlakem.
Na riziko upozornilo také ministerstvo kultury v důvodové zprávě k návrhu. Rozpočtové financování by podle ní bez dostatečných záruk mohlo zvýšit závislost médií na státu a umožnit politický tlak či neprůhledné rozhodování o penězích. Ministerstvo současně připomíná, že nynější poplatky dávají České televizi a Českému rozhlasu institucionální nezávislost na státním rozpočtu a předvídatelné příjmy. Za jejich nevýhodu označuje náročný výběr a vymáhání plateb. Zmiňuje také slábnoucí přijatelnost tohoto způsobu placení v době, kdy se mění způsoby sledování televizního a rozhlasového obsahu.
Podobně upozornili na rizika financování ze státního rozpočtu mediální vědci z českých univerzit. Ve své jarní studii popsali méně příznivé výsledky zejména u politické nezávislosti, průhlednosti a předvídatelnosti financování. Změnu odmítají i samotná veřejnoprávní média a její odpůrci tvrdí, že nynější systém v Česku funguje. Zahraniční zkušenosti ukazují, že přechod může provázet také snížení příjmů médií. V Dánsku při odchodu od poplatků klesl rozpočet o deset procent. Na Slovensku přišlo výraznější snížení financování krátce po zrušení poplatků a následné změně vlády.
Koalice a opozice se přou o nezávislost médií
Premiér Babiš tvrdí, že financování ze státního rozpočtu dá televizi a rozhlasu větší jistotu, stabilitu a nezávislost. Ministr kultury Oto Klempíř označuje tento způsob financování za běžné evropské řešení, které samo o sobě neznamená konec nezávislosti médií. Opozice naopak mluví o útoku na jejich nezávislost a o faktickém zestátnění. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura odmítá, že by koalice chtěla veřejnoprávní média ovlivňovat. Zároveň řekl, že by podpořil jejich zrušení, pokud by takový návrh někdo předložil. Předseda ODS Martin Kupka jeho vyjádření kritizoval.
Vládní plán vyvolal nesouhlas také mimo Sněmovnu, mimo jiné mezi rektory a studenty vysokých škol, církvemi, divadly a dalšími kulturními institucemi. Proti rušení poplatků se v neděli konala demonstrace na pražském Staroměstském náměstí, kam přišly tisíce lidí. Spolek Milion chvilek svolává další protest na 15. listopadu na Letnou. Spor se přitom týká i výše budoucích příjmů médií: vládní změna má jejich rozpočty snížit přibližně o pětinu. To je vedle způsobu financování druhá podstatná část návrhu, o níž budou poslanci rozhodovat.
Pro domácnosti by zrušení poplatků znamenalo konec jejich přímých plateb České televizi a Českému rozhlasu. Peníze pro obě instituce by však nově musel vydávat stát ze svého rozpočtu. Při posuzování návrhu tak zůstává otázkou nejen výše částky, kterou média dostanou, ale i její dopad na státní finance. Koalice nyní prosadila postoupení návrhu do druhého čtení, nikoli konečné schválení změny. Poslance čeká další projednávání pravidel, podle nichž by se financování počítalo a vyplácelo. Podle dosavadního plánu mají poplatky skončit ještě během příštího roku.
