Minimální mzda v Česku se od ledna 2027 zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Proti letošní částce 22 400 korun jde o růst o 11,2 procenta. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin bude nejnižší hodinová sazba činit 148,30 koruny. Změna se dotkne lidí s nejnižšími výdělky i zaměstnavatelů, kteří je zaměstnávají. Nová částka se promítne také do několika dalších plateb a pravidel navázaných na minimální mzdu.
O výši zvýšení informovalo Echo24 v přehledu změn, které mají od příštího roku ovlivnit výplaty. Výpočet minimální mzdy vychází z odhadované průměrné mzdy v národním hospodářství a stanoveného koeficientu. Pro rok 2027 má minimální mzda odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Její nová úroveň proto není jen úpravou nejnižší odměny, ale ovlivňuje také další částky stanovené zákonem. Dopady se projeví u zaměstnanců, dohodářů i některých lidí bez příjmů podléhajících zdanění.
Zaměstnanec pobírající minimální mzdu a uplatňující základní slevu na poplatníka si podle propočtu serveru e15 polepší v čistém přibližně o 1800 korun měsíčně. Jeho čistá mzda má vzrůst z 19 011 na 20 846 korun. Zaměstnavatele bude pracovník stát včetně odvodů zhruba o 3345 korun měsíčně více. Tyto částky se vztahují k uvedenému modelovému výpočtu, nikoli automaticky ke každému zaměstnanci. Výsledná výplata se může lišit podle konkrétních okolností zaměstnání a uplatněných daňových nároků.
Minimální hranice se vztahuje také na práci vykonávanou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnavatelé proto budou muset posoudit, zda hodinová odměna pracovníků na dohodách dosahuje alespoň zákonného minima. Pokud je nižší, vzniká povinnost doplatit rozdíl. Do posouzení minimální mzdy se nezahrnují například příplatky za přesčas, noční práci, práci o víkendu, ve svátek ani ve ztíženém pracovním prostředí. Od ledna se u dohod a zaměstnání malého rozsahu zároveň podle Echo24 ruší srážková daň, kterou nahradí patnáctiprocentní záloha.
Zvýšení se odrazí také ve zdravotním pojištění některých skupin. Osoby bez zdanitelných příjmů mají v roce 2027 platit měsíčně 3362 korun, zatímco letos odvádějí 3024 korun. Stejná nová částka se týká minimálního zdravotního pojištění zaměstnanců, kteří musí dodržet minimální vyměřovací základ. Příplatek za práci ve ztíženém prostředí v soukromé sféře má činit nejméně deset procent minimální mzdy. Ve státní a veřejné sféře se příplatky podle podkladů pohybují od 1245 do 3735 korun měsíčně.
Nová minimální mzda souvisí také s připravovanými změnami platových tabulek ve veřejném sektoru. Jejich nejnižší tarif má dosáhnout alespoň úrovně minimální mzdy a rozdíl mezi sousedními platovými třídami má být nejméně čtyři procenta. Počet platových stupňů se má u většiny zaměstnanců snížit z dvanácti na osm, přičemž pedagogům zůstane sedm stupňů. Návrh počítá s tím, že se tarify budou každý rok odvíjet od růstu minimální mzdy. Změna se podle zveřejněných informací týká přibližně 858 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru.
Úpravy platových tabulek zatím nejsou definitivní, protože jejich konečnou podobu má stanovit vláda nařízením a související změny upravuje novela zákoníku práce projednávaná Sněmovnou. Ministr práce Aleš Juchelka uvedl, že některé současné základní tarify nedosahují ani minimální mzdy a zaměstnavatelé je musí dorovnávat. Při přechodu na nové tabulky budou moci zaměstnavatelé jednorázově snížit osobní příplatky, nejvýše však o částku odpovídající růstu tarifu. Podle ministrova vyjádření tak nikomu nemá klesnout celkový plat. Změna minimální mzdy se promítne také do limitů pro daňový bonus na děti a zdravotní pojistné.
