Německý kancléř Friedrich Merz podmínil podporu příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie společným závazkem členských států financovat Ukrajinu. Pokud se všechny země na pomoci nedohodnou, Berlín chce rozpočet na období 2028 až 2034 zablokovat. Merz svůj požadavek předložil v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi. Spor se vyostřil 10. listopadu, kdy se k němu na společném jednání v Bratislavě vyjádřili český premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico. Oba považují takové spojení pomoci a rozpočtu za nepřijatelné.
Novinky.cz informovaly, že Babiš označil Merzův postup za nepřijatelné vydírání a vyzval Evropskou unii, aby vystupovala jako silný mezinárodní aktér. Český premiér také kritizoval, že se podle něj Unie neúčastní mírových jednání o Ukrajině. Namítl, že evropské země nesou náklady konfliktu, mimo jiné prostřednictvím cen energií, a neměly by být odkázány na informace od Spojených států. Fico oznámil, že chce tuto věc s Babišem probrat samostatně. Varoval, že Slovensko má při rozhodování o půjčce stejné právo veta jako Německo.
Podle aktuálních odhadů se Ukrajina v roce 2027 potýká s rozpočtovým schodkem 70 miliard eur. Evropská unie zamýšlí pokrýt zhruba 45 miliard eur, ale konkrétní způsob financování se ještě připravuje. Tato částka by navázala na už dohodnutou půjčku ve výši 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027. Německo požaduje, aby se na budoucím řešení podílely všechny členské státy, bez výjimek. Merz chce zároveň zajistit dlouhodobější financování Kyjeva od roku 2028 včetně nákladů na úroky z dosavadních půjček.
Česko, Maďarsko a Slovensko se z účasti na předchozí společné půjčce vyvázaly a další podporu odmítají. Bulharsko rovněž avizovalo, že se na novém financování podílet nechce. Německo a další státy, které prosazují úspornější rozpočet EU, naopak argumentují nerovnoměrným rozdělením podpory Ukrajině. Irský ministr financí Simon Harris uvedl, že o víceletém rozpočtu nelze vážně jednat bez řešení ukrajinského financování. Polský náměstek Ignacy Niemczycki upozornil, že spojení obou témat může jednání zkomplikovat. Fico označil takové propojení za nebezpečné.
Merzův návrh přichází v době, kdy členské státy vedou složitá jednání o sedmiletém rozpočtovém rámci. Německý kancléř chce financování Ukrajiny zařadit mezi podmínky dohody o tomto rozpočtu, na němž se musí shodnout všechny členské státy. Podle Euronews se Berlín také snaží prosadit, aby budoucí financování Ukrajiny bylo možné schvalovat kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně. Dosavadní půjčka ve výši 90 miliard eur vznikla jako společné zadlužení 24 zemí, zatímco Česko, Maďarsko a Slovensko získaly výjimku. Případný nový návrh tak znovu otevírá spor o výjimky i pravidla rozhodování.
U existující půjčky se má jistina splácet až poté, co Rusko souhlasí s válečnými reparacemi. Úroky však začnou být splatné už příští rok. Evropská komise původně počítala s úroky kolem tří miliard eur ročně, ale růst nákladů na půjčování tento odhad změnil. Nové financování ve výši přibližně 45 miliard eur by bylo nad rámec dosavadního úvěru. Německo proto požaduje, aby se dohoda zabývala nejen příštím rokem, ale také dlouhodobým výhledem od roku 2028. Zatím však není určeno, jak přesně se potřebné prostředky získají.
Merz chce, aby se otázka financování Ukrajiny dostala mezi priority neformálního setkání unijních lídrů v Dublinu, které je naplánováno na 12. a 13. listopadu. Evropská komise má členským státům předložit možné varianty financování před zvláštním summitem na konci měsíce. Zda se podaří dohodnout společný postup, zůstává otevřené, protože některé vlády odmítají další společný dluh a jiné trvají na účasti všech zemí. Vedle sporu o peníze se tak bude řešit také rozsah výjimek a způsob, jakým bude Unie o podpoře rozhodovat.
