Po přechodném oteplení čeká Evropu ve druhé polovině týdne výrazné ochlazení. Od severozápadu začne postupovat studená fronta, za níž se do střední Evropy dostane podstatně chladnější vzduch polárního původu. V Česku se změna začne projevovat v pátek a během víkendu mají denní maxima většinou dosahovat kolem pěti stupňů. Po teplejších dnech se tak vrátí také noční mrazy. Teploty mohou místy klesat výrazněji pod nulu, zejména při menší oblačnosti a slabém větru.
Čtvrtek má být v Česku nejteplejším dnem tohoto týdne, s nejvyššími teplotami kolem deseti stupňů. Na jihu Čech mohou ojediněle vystoupat téměř k patnácti stupňům. Novinky.cz upozorňují, že páteční ochlazení bude součástí rychlejší změny počasí, která zasáhne také další části Evropy. Studená fronta bude postupovat od severozápadu k jihovýchodu. Pokles teplot se proto nejprve projeví na Britských ostrovech a ve Skandinávii, následně také v západní, střední a východní Evropě.
V některých evropských oblastech mohou nejvyšší denní teploty během přibližně dvou dnů klesnout až o deset stupňů. Ochlazení tak nebude znamenat jen návrat chladnějších rán, ale změnu denních teplot napříč rozsáhlou částí kontinentu. Pro Česko předpověď počítá s tím, že se po čtvrtečních hodnotách začne ochlazovat už v pátek. Během víkendu se maxima ve většině území mají držet kolem pěti stupňů. Vývoj bude zároveň záviset na oblačnosti, větru a postupu tlakových útvarů.
S příchodem chladnějšího vzduchu se sníží také hranice sněžení. Páteční srážky mají v nižších polohách zůstávat převážně dešťové, ve vyšších nadmořských výškách však mohou přecházet ve sníh. V Česku může hranice sněžení klesnout přibližně k 600 metrům, takže vločky se mohou objevit i mimo nejvyšší horské polohy. Sněžení se očekává také v horských oblastech střední Evropy, včetně Alp a Tater. Kolik sněhu napadne, bude záviset na intenzitě srážek a načasování ochlazení.
Nejistotu do předpovědi vnáší také vývoj tlakové níže nad severním Jadranem. Podle jejího postupu by mohla jihovýchodní část střední Evropy zasáhnout vydatnějšími srážkami, jejich množství a přesné rozložení ale zatím zůstávají nejisté. Za studenou frontou se má nad střední Evropou rozšířit oblast vysokého tlaku vzduchu. Pokud se oblačnost zmenší a vítr uklidní, mohou noční teploty klesat pod nulu. Současné ochlazení přitom podle výhledu nemá znamenat začátek trvalého zimního počasí.
Neobvyklým zimním signálem je také časné slábnutí polárního víru nad Arktidou, které může usnadnit pronikání arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek. Podle meteorologických záznamů se listopadová narušení tohoto systému dříve objevila v letech 1958, 1968 a 2025, vždy až 28. listopadu. Letošní oslabení začalo podle dostupných informací už na začátku listopadu. Samotné narušení ale neznamená, že musí následovat mimořádně tuhá zima. Případné vpády chladu mohou být v listopadu méně intenzivní než uprostřed zimy.
Odborníci zároveň upozorňují, že průběh celé zimy zatím nelze spolehlivě předpovědět. Klimatolog Radim Tolasz připomíná možné působení El Niña, které může přispět k teplejšímu počasí, zatímco oslabení polárního víru může otevřít cestu vpádům velmi studeného vzduchu. Pro Česko bude důležitý také vývoj sněhové pokrývky, protože sníh postupným táním doplňuje podzemní vodu. Ta zůstává podle hydrologů dlouhodobě pod průměrnými stavy a zima i následující jaro jsou pro její obnovu zásadní. Jasnější představu o sezoně mohou odborníci získat přibližně v polovině ledna.
