Ruský prezident Vladimir Putin navrhl ve čtvrtek 12. listopadu americkým zmocněncům humanitární misi v ukrajinské Kosťantynivce. Při jednání v Kremlu se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem nabídl, že Rusko zajistí její bezpečnost na území, které podle něj ovládá. Zároveň uvedl, že odminování přístupových cest by trvalo pět dní. Ve městě podle Putina zůstává 500 civilistů. Kyjev však ruské tvrzení o plné kontrole nad Kosťantynivkou odmítá a obává se, že by Moskva příměří využila k vojenským účelům.
O návrhu informovala CNN Prima News s odkazem na ruskou státní agenturu TASS. Putin podle ní řekl, že pokud Kyjev považuje město za své, měl by bezpečnost mise zajistit ze své strany. Ruský prezident tak navrhl rozdělit odpovědnost podle toho, kdo danou část území kontroluje. Jeho nabídka přišla po dvoudenních rozhovorech zástupců Spojených států, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí. Jednání se týkala možností ukončení války, ale územní spory zůstávají jedním z hlavních problémů.
Kosťantynivka leží v Doněcké oblasti nedaleko frontové linie a boje se odehrávají na přístupech k městu i v jeho zástavbě. Moskva letos v červenci oznámila, že město dobyla, Ukrajina to ale popřela. Ruské síly podle dostupných informací pokračují v ofenzivě a snaží se postupovat uvnitř města. Současně tlačí na ukrajinskou obranu z několika směrů. Kontrola nad Kosťantynivkou tedy zůstává sporná a není potvrzeno, že by ruské jednotky ovládaly celé město.
Poradce ukrajinského prezidenta pro komunikaci Dmytro Lytvyn varoval, že Moskva může humanitární misi využít pro vojenské cíle. Připomněl předchozí operaci v Oleškách, kde podle něj Rusové pod zástěrkou pomoci přesunuli vojáky a dopravili techniku. Lytvyn zároveň řekl, že je potřeba vyjasnit všechny podrobnosti případné mise v Kosťantynivce. Jeho vyjádření ukazuje, že Kyjev návrh nepovažuje za čistě humanitární otázku. Zásadní bude, jak by se kontrolovalo dodržování příměří a pohyb jednotek v oblasti.
Operace v Oleškách se týkala města v Moskvou okupované části Ukrajiny poblíž Chersonu a řeky Dněpr, která zde tvoří frontovou linii. Humanitární situace v Oleškách se letos výrazně zhoršila a město bylo odříznuté od okolí. Několikadenní místní příměří umožnilo vyslat do oblasti ukrajinsko-ruský konvoj s pomocí a evakuovat některé obyvatele. Dohodu pomohla zprostředkovat americká první dáma Melania Trumpová. Právě zkušenost z této operace nyní ukrajinská strana uvádí jako důvod k obezřetnosti.
Rozhovory v Abú Zabí podle dřívějšího vyjádření Jareda Kushnera přinesly produktivní, ale složitou diskusi. Nejtěžší otázkou zůstávají územní spory mezi Moskvou a Kyjevem. Jediným konkrétním výsledkem, který byl po jednání oznámen, je dohoda o rozsáhlé výměně zajatců. Po schůzce s americkými zmocněnci Putin zároveň dal najevo, že Rusko neustoupí ze svých požadavků. Odmítl také možnost rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině a odmítl úvahy o demilitarizovaných či „šedých“ zónách.
Putin prohlásil, že pro Rusko existuje pouze jedna demarkační linie, a to státní hranice. Tím odmítl představu dočasného uspořádání, které by oddělovalo ukrajinské a ruské pozice bez konečného rozhodnutí o území. Moskva podle dřívějších vyjádření znovu prosazuje také požadavek na bezpečnostní uspořádání v Evropě, o němž její představitelé jednali se Spojenými státy už v roce 2021. Američtí zmocněnci nyní musí posoudit Putinův návrh pro Kosťantynivku i jeho širší podmínky. Ukrajinská strana dosud upozorňuje na riziko, že příměří usnadní ruským jednotkám další operace.
