Letos v Evropě dominuje subtyp chřipky H3N2. Lidé na něj nejsou tak zvyklí, a proto se snadněji nakazí, zároveň může způsobit o něco těžší průběh onemocnění. Očkování je letos méně účinné než obvykle, protože vakcína byla primárně cílená na častěji se vyskytující typ H1N1 a proti novým mutacím H3N2, které se objevily až loni v létě, poskytuje menší ochranu.
Podle Státního zdravotního ústavu se na přelomu roku počet hlášených pacientů zdánlivě snížil, což odborníci vysvětlují menší dostupností ordinací a nižší návštěvností během volných dnů. Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, potvrzuje, že chřipková epidemie pokračuje a lze očekávat, že nemocných bude přibývat; nejvíce případů je momentálně v Moravskoslezském kraji. Viroložka Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku upozorňuje, že vrchol epidemie teprve přijde.
H3N2 není nový virus — poprvé se objevil v roce 1968 a způsobil globální pandemii, v dalších letech se opakovaně vracel a v minulosti vedl k náročnějším chřipkovým sezonám. Virus se během let mění, čímž si udržuje schopnost šířit se i v populaci, která si již na některé varianty zvykla.
Národní referenční laboratoř potvrzuje, že u přibližně tří čtvrtin odebraných vzorků převažuje H3N2 a že narůstá i výskyt varianty označované jako K, proti níž očkování chrání nejméně. Helena Jiřincová uvádí, že odhadovaná účinnost vakcín proti symptomatickému průběhu se pohybuje kolem 35–50 %, ochrana proti těžkému průběhu a hospitalizaci je vyšší, mezi 60–80 %.
Typické příznaky chřipky jsou náhlý nástup vysoké horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel a někdy i zvracení; rýma a bolest v krku se typicky neobjevují. Nejvíce se nemoc šíří mezi dětmi ve věku 5–14 let; prázdniny šíření dočasně zpomalily, po návratu do škol lze opět očekávat nárůst.
Lidé bez rizikových faktorů testování většinou nepotřebují a měli by zůstat doma, izolovat se a léčit se běžnými léky, dbát hydratace, radí infektolog Pavel Dlouhý. Chronicky nemocní, senioři a děti do dvou let mají k lékaři přijít hned při podezření na chřipku; včasné nasazení antivirotika oseltamiviru (Tamiflu) může snížit riziko komplikací. U dětí do dvou let se v Česku nově v případě potvrzené infekce oseltamivir podává a musí být nasazen do 48 hodin od začátku příznaků, vysvětluje primářka Jitka Müllerová Dissou. Pediatr by měl být vyhledán i při vytrvalé vysoké horečce déle než 24 hodin, u kojenců do šesti týdnů při první vysoké horečce okamžitě.
Okamžitou pomoc vyžadují závažné dechové potíže, známky dehydratace, zmatenost nebo pokles saturace kyslíku na 90 % a méně. Pro minimalizaci rizika u ohrožených osob doporučují odborníci odložit návštěvy při příznacích, setkávat se v menších skupinách, pravidelně větrat a u rizikových lidí nosit respirátor v MHD.
