Americké síly během operace označené jako „Absolutní odhodlání“ rychle ochromily venezuelskou protivzdušnou obranu. Letouny EA-18G Growler nasadily intenzivní elektronické rušení, které vyřadilo čínské senzory a znemožnilo včasné varování proti vzdušným hrozbám. Současně došlo v rozsáhlých oblastech Venezuely k výpadkům elektrické energie, což dál omezilo schopnost tamního velení koordinovat obranu.
Podle portálu Zona Militar byla páteří venezuelské obranné architektury síť radarů od China Electronics Technology Group, včetně trojrozměrných systémů JYL-1 a VHF radaru JY-27, které Čína prezentovala jako nástroje ke sledování „nenápadných“ letounů. Neutralizace těchto radarů podle portálu znemožnila obráncům i jejich ruským poradcům efektivně využít systémy s dlouhým dosahem, konkrétně ruské S-300V a Buk-M2.
Bez funkčních datových spojení a s omezeným vědomím o situaci ve vzduchu ztratily venezuelské protiletadlové jednotky kontakt s centrálním velením. Spojené státy tak dosáhly vzdušné převahy během několika minut a následně zasáhly proti jejich systémům. Drtivá většina ruských Buků a „třístovek“ i se sklady munice byla podle dostupných informací zničena dříve, než stihla odpálit jediný výstřel.
Ztráta kontroly nad vzdušným prostorem ovlivnila i pozemní operace v oblastech, kde působily americké jednotky. Do akce byly nasazeny vrtulníky MH-60M Black Hawk, MH-47G Chinook a konvertoplány MV-22 Osprey. Podle oficiálního prohlášení Spojených států při operaci došlo ke zasažení jednoho vrtulníku, který se však dokázal vrátit na místo vzletu.
K útokům proti venezuelské letecké složce byly použity i stíhačky F-35, které zasáhly ruské stroje Suchoj Su-30 i starší americké F-16 ve výzbroji Venezuely. Podporu jim poskytovaly i letouny F/A-18 Hornet startující z letadlové lodě USS Gerald R. Ford.
Do operace byly podle dostupných informací zapojeny i bezpilotní průzkumné stroje RQ-170 Sentinel. Ten je subsonický proudový bezpilotní „samokřídlý“ letoun vyvinutý Lockheed Martin, používaný od roku 2007 pro tajné zpravodajské a průzkumné mise, včetně úkolů pro Ústřední zpravodajskou službu. Funguje v režimu omezených emisí, což snižuje jeho detekovatelnost radarovým a infračerveným zářením. Sentinely byly dříve nasazeny v Afghánistánu, Pákistánu a Íránu a podle veřejně dostupných údajů jimi získané informace přispěly k lokalizaci Usámy bin Ládina; Írán v roce 2011 tvrdí, že jeden takový stroj „zajmul“. Flotila těchto dronů má údajně až 30 kusů.
