Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků rozděluje voliče podle jejich stranických preferencí. Tři čtvrtiny příznivců vládních stran podporují plánované snížení rozpočtů České televize a Českého rozhlasu o 15 procent. Mezi voliči opozice naopak odmítá škrty 71 procent dotázaných. Rozdíly se ukázaly také v názoru na to, zda reforma může posílit vliv kabinetu na vysílání. Výsledky zveřejněného průzkumu zachycují spor o financování veřejnoprávních médií, který se v posledních dnech dostal do popředí politické debaty.
Průzkum agentury NMS pro Novinky proběhl v pondělí 26. a v úterý 27. října. Politická analytička NMS Tereza Friedrichová uvedla, že téma reformy se vyostřilo rychle a vládní voliči se semkli kolem svých stran. Podle aktuálního vládního návrhu by veřejnoprávní média přišla o 15 procent rozpočtu ve srovnání s letošním rokem. Změna se týká jak České televize, tak Českého rozhlasu. Dotázaní se v šetření vyjadřovali také k důvodům reformy a jejímu významu.
O patnáctiprocentní snížení rozpočtů se podle průzkumu opírá tři čtvrtiny voličů vládních stran, zatímco většina opozičních voličů je proti. Takový škrt by podle zveřejněných údajů znamenal, že obě média získají ze státního rozpočtu dohromady ročně přibližně o 1,4 miliardy korun méně, než nyní vyberou na poplatcích. Samostatné rozpočtové dopady uvádí také návrh zákona. Televize by měla příští rok dostat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než její plánovaný příjem z poplatků. Rozhlas by přišel přibližně o 400 milionů korun.
Podpora škrtů se liší i uvnitř koaličního elektorátu. Nejvýrazněji je prosazují voliči SPD, z nichž snížení rozpočtů podporuje 83 procent. Na opačné straně spektra jsou voliči STAN, u kterých škrty odmítá 80 procent dotázaných, a příznivci Spolu, kde je proti 69 procent. Friedrichová upozornila, že část voličů vládních stran veřejnoprávní média pravidelně využívá. Českou televizi sledují alespoň jednou týdně skoro dvě třetiny voličů ANO a více než třetina voličů Motoristů.
Názory se rozcházejí také v otázce, zda je cílem reformy zvýšit vliv vlády na vysílání. S tímto tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasí 44 procent respondentů, zatímco 42 procent s ním rozhodně nebo spíše nesouhlasí. Oproti květnu se změnily zejména odpovědi voličů vládních stran. Mezi příznivci ANO nyní 47 procent odmítá, že reforma má posílit vliv kabinetu, zatímco v květnu to bylo 36 procent. U voličů Motoristů se stejný podíl zvýšil z 32 na 40 procent.
Do debaty vstoupilo i vyhrocené projednávání novely ve Sněmovně, kde vládní většina poslala návrh dál legislativním procesem po hlasování v sobotu ve 4:36 ráno. Premiér Andrej Babiš následně připustil, že návrh i způsob financování se mohou změnit, a ve čtvrtek jednal s ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Ten po schůzce řekl, že se mluvilo o možnosti financování bez poplatků, ale také mimo státní rozpočet. Babiš podle informací zveřejněných o jednání zatím neměl konkrétní model a chtěl jej nejprve projednat s legislativci.
Mezi probíranými možnostmi zazněla inspirace severskými zeměmi, jejichž systémy se však liší. Ve Švédsku se podle dostupných informací používá přímý daňový příspěvek, zatímco ve Finsku financování zajišťuje zvláštní účelová daň Yle oddělená od státního rozpočtu. Norsko a Dánsko média platí ze státního rozpočtu, ale výše příspěvků je stanovena na čtyři roky dopředu. Chudárek požadoval předvídatelná rozpočtová pravidla a upozornil, že ČT potřebuje pro zachování rozsahu veřejné služby alespoň letošních 8,5 miliardy korun. Vládní návrh tak zatím ponechává otevřené nejen budoucí zdroje financování, ale i výši prostředků pro obě instituce.
