Slovenský tým se probojoval do semifinále olympijského hokejového turnaje v Miláně a v kabině panovala vystřízlivělá spokojenost. Obránce Erik Černák vstoupil mezi novináře s úsměvem a hned poté zdůraznil, že je na tým pyšný, ale že cesta ještě nekončí: „Fakt jsem na tým pyšný. Ale ještě nekončíme.“
Čtvrtfinále se hrálo 16. 2. 2026 v 7:00 SEČ. Slovensko ve čtvrtfinále přehrálo Německo v režimu start–cíl a Černák vyzdvihl zejména týmovou práci: „Byli jsme skvěle naladění, skvěle jsme pracovali.“
Rozjezd utkání nastartoval Juraj Slafkovský, když rychlým manévrem obelstil i německou hvězdu Leona Draisaitla a pokračoval s pukem dál. Martin Pospíšil z Calgary Flames komentoval, že to vyvolalo spontánní radost: připomněl, že podobný moment vzbudí fanoušky i spoluhráče, a jeho formace ve čtvrtfinále vstřelila tři góly. S Pospíšilem v útoku nastupují také Pavol Regenda a Miloš Kelemen, spojka z české extraligy, kteří svou hrou tvrdě dohrávají souboje a dokážou soupeře znepříjemnit.
Miloš Kelemen přiznal, že někdy používá slovní provokace jako součást své hry a že se snaží být rozumný, aby neublížil týmu; toto přiznání poskytl Seznam Zprávám. Kelemen i další hráči, kteří nepracují v NHL, dávají týmu energii a pohyb, a to se v zápasech projevuje i góly.
Slovensko na olympiádě ještě nikdy nezískalo zlato; stačí mu vyhrát ještě jedno utkání, aby odvezlo nejcennější medaili v historii účasti samostatného Slovenska. Reprezentace se do turnaje dostala přes předolympijskou kvalifikaci, klíčový byl zápas 1. září proti Kazachstánu, který rozhodl o postupu.
Do semifinále půjde Slovensko připravené maximálně bojovat. Papírově by se mohlo utkat s Amerikou, ale celý pavouk se může přelosovat podle výsledků zbývajících čtvrtfinálových duelů a pořadí ze základních skupin rozhodne o dalším soupeři.
