Nejvyšší starobní důchod vyplácený v České republice dosahuje bezmála čtvrt milionu korun měsíčně. Tento extrémní příjem však není dosažitelný pro nové žadatele, neboť současná legislativa stanovuje maximální výši důchodu, která činí 249 674 korun měsíčně. Tato částka je výsledkem dlouhodobého a vysokého příjmu, kdy příjemce odváděl do systému sociálního pojištění značné částky, které se mu ani za celý důchodový věk nevrátí.
Český důchodový systém je postaven na principu solidarity, což znamená, že výše odvodů na sociálním pojištění se přímo promítá do výše starobní penze. Příjemci nejvyšších důchodů bývají často vrcholoví manažeři nebo špičkoví odborníci s příjmy v řádu milionů až desítek milionů korun ročně po dlouhá desetiletí. Čím vyšší byly jejich příjmy, tím menší část těchto příjmů se však do výpočtu důchodu promítá, neboť do výpočtu vstupuje osobní vyměřovací základ, který je rovný čtyřnásobku průměrné mzdy. V současnosti je tak přiznání starobního důchodu ve výši 250 tisíc korun prakticky nemožné. Člověk s nadprůměrnou mzdou a 49 odpracovanými lety dnes dosáhne na penzi nejvýš kolem 51 tisíc korun měsíčně.
Výrazný vliv na výši důchodu mají i pravidelné valorizace. Penze se v České republice každoročně zvyšují o inflaci a část růstu mezd, přičemž u vysokých důchodů se to v absolutních číslech projeví mnohem výrazněji než u průměrných. Například při letošní valorizaci o 2,6 procenta vzrostla procentní výměra důchodu ve výši 20 tisíc korun o 520 korun měsíčně. U penze 150 tisíc korun to bylo 3 900 korun. Extrémně vysoké důchody jsou pozůstatkem předchozí právní úpravy, kdy limit osobního vyměřovacího základu neexistoval a ještě dříve ani neexistoval maximální roční vyměřovací základ. Pokud někdo odcházel do důchodu v roce 2008 a navíc ještě nějakou dobu pracoval – tedy odložil přiznání penze – mohl se dostat na důchod kolem 140 tisíc korun. K tomu například v letech 1986 až 2007 stačily roční vyměřovací základy 2,5 až 10 milionů korun. Po valorizacích je to onen čtvrtmilion. Šlo o kombinaci příznivých podmínek, která se dnes opakovat nedá.
Průměrný důchod dosáhl na konci března 21 793 korun. Byl tak o trochu výš než medián, který v té době činil 21 709 korun. Díky rostoucím mzdám a valorizacím přibývá lidí s vyššími penzemi – zatímco v roce 2015 pobíralo více než třicet tisíc korun osm stovek lidí, loni jich bylo přes 82 tisíc. Více než sedmdesátitisícovou penzi pobírá přibližně sto lidí. Nejnižší vyplácený starobní důchod loni činil pouhých 156 korun měsíčně.
