Adriana Sklenaříková přijela do Prahy na pozvání Terezy Maxové, která pořádá předvánoční charitativní akci s podtitulem Wall of Joy. S Maxovou se zná od počátku 90. let z Paříže, kde se Maxová usadila krátce po maturitě; Sklenaříková v té době ještě tři roky studovala medicínu v Praze a potkávaly se většinou letmo na přehlídkách.
Informace pocházejí z webu Novinky.
Sklenaříková vzpomíná, že v devadesátých letech její kariéra nabrala spád a trávila týdny na cestách — bývalo běžné, že za týden byla v šesti zemích. V té době si pro některé období na čas změnila příjmení na Tess, používala ho hlavně v Americe. Práci modelky popisuje jako náročnou, ale krásnou; z cest si dokonce schovává letenky. V letadle potkala i prvního partnera, fotbalistu Christiana Karembeua.
Modeling ji přivedl náhle z posluchárny lékařské fakulty na molo. Po příchodu do Paříže byla téměř bez jazykových znalostí — angličtinu si osvojila rychle, prý za tři týdny z učebnice pro samouky, kterou si dodnes nechala. Francouzštinu začala více používat až ve chvíli, kdy se stala francouzskou ambasadorkou Červeného kříže; od té doby většinu rozhovorů vede ve francouzštině.
V roce 2010 se přestěhovala do Maroka se svým druhým manželem. Tamní prostředí přineslo i úvahy o arabštině, ale arabsky mluví pouze dcera Nina; Adriana zůstala u francouzštiny, angličtiny a slovenštiny. Zmiňuje, že její život je stále silně vázaný na Evropu, především Francii, a že časté lety mezi kontinenty ji vyčerpávají.
Plánuje proto dříve či později Maroko opustit. Jako příklad pracovní zátěže uvádí natáčení seriálu: týdenně to znamená devítihodinový let tam, tři dny práce a devítihodinovou cestu zpět. Mezi věcmi, které považuje za důležité, je dcera Nina, rodina, matka a budoucí manžel Marc Lavoine.
