Andrej Babiš oznámil, že se nevratně vzdává firmy Agrofert, že s ní nebude mít žádné ekonomické vztahy ani kontakt a že akcie holdingu budou spravovat správce v trustové struktuře pod dohledem nezávislého protektora, které určí nezávislá osoba. Podle jeho slov tak naplnil podmínku, kterou prezident kladl před jmenováním předsedou vlády. Hrad následně jednal rychle ve 13:51 (Praha) a prezident Petr Pavel ocenil zvolený postup a plánuje Babiše příští týden jmenovat premiérem.
Podle Aleše Rozehnala v rozhovoru pro Seznam Zprávy zvolený konstrukt nic zásadního v oblasti střetu zájmů neřeší. Rozehnal upozorňuje, že když je zřejmé, co bude obsahem „slepého trustu“ a které společnosti tvoří Agrofert, mohou rozhodnutí vlády, ministrů či úředníků o dotacích, investičních pobídkách nebo veřejných zakázkách přispívat k budoucímu zisku pro dědice majitele. Z tohoto důvodu podle něj na podstatě problému „se nepohnulo vůbec nic“ a jediné opravdové řešení by bylo, kdyby koncern přestal pobírat dotace.
Rozehnal dále upozorňuje, že zákon nezakazuje vlastnit podnik, ale omezuje pobírání dotací a účast ve veřejných zakázkách. Podle něj může zůstat praxí, že firmy v koncernu budou nadále těžit z podpory státu, přestože formálními příjemci budou dědicové. Zákon také pamatuje na „osoby blízké“, což zvyšuje právní překryv situace.
Podobná pravidla se vztahují na všechny členy vlády; příkladem je předseda poslaneckého klubu, který upravil strukturu svých firem před případným nástupem do funkce ministra. Ten argumentuje, že jde o správu rodinného majetku, což zákon umožňuje.
Rozehnal míní, že i když se očekává, že Babiš své prohlášení naplní, klíčové bude znění statutu fondu a role nezávislého správce. Upozorňuje na praktickou stránku: vedení složitého holdingu tvořeného zhruba 250 vzájemně propojených společností podle něj vyžaduje znalost byznysu, a bez ní není možné holding efektivně řídit.
