Požár v baru ve švýcarském středisku Crans‑Montana, při němž skončilo desítky lidí v kritickém stavu a hovoří se o přibližně čtyřicítce mrtvých, znovu otevřel otázky bezpečnosti nočních klubů a dalších prostor, kde se shromažďuje více lidí. Vyšetřovatelé označili za pravděpodobnou příčinu použití zábavní pyrotechniky v blízkosti dřevěného stropu; oheň se podle dostupných informací rozšířil velmi rychle.
Martin Kavka, bývalý hasičský vyšetřovatel a editor hasičského webu pozary.cz, upozorňuje, že v České republice jsou požární předpisy nastavené spíš k horní hranici bezpečnosti a že pokud by se pravidla dodržovala, podobná tragédie by se neměla stát. Podle něj však rozhoduje lidský faktor a odpovědnost всегда nese provozovatel.
Kavka poukazuje na konkrétní rizika spojená s použitím pyrotechniky v uzavřených prostorech. Teplota kontaktů na pyrotechnice může přesahovat tisíc stupňů Celsia a i běžná prskavka stačí zapálit hořlavý materiál, například dřevěný strop, dekorace nebo papírové konfety. Kombinace hořlavých povrchů a pyrotechniky tak může vést k okamžitému šíření požáru.
Největší komplikací při požáru v zaplněném prostoru bývá panika. Jakmile se prostor naplní kouřem, lidé ztrácejí orientaci, dusí se a proudí k únikovým východům, které mohou být přeplněné. Kavka upozorňuje, že někdy chybí včasná reakce — nikdo nepoužije hasicí přístroj v počáteční fázi, což situaci zhorší.
Podzemní kluby mají přísnější požadavky na větrání, únikové cesty a kapacitu; překročení kapacity, uzavření východu nebo přidání hořlavých dekorací výrazně zkracuje čas na evakuaci. Požárně bezpečnostní řešení by měl provozovatel mít k dispozici a vracet se k němu při jakékoli změně provozu či technologií.
V akutní situaci Kavka radí jediné: co nejrychleji opustit prostor, držet se při zemi, zakrýt si ústa a nos a nehledat zbytečně osobní věci. „Požární bezpečnost není formalita,“ připomíná.
