Dorothea Wierer o víkendu odjela své poslední závody a okamžitě po nich začala plánovat blízkou budoucnost. Na otázku, co ji čeká po probuzení, odpověděla stručně: „Budu se vzpamatovávat z kocoviny.“ Rozlučková noc podle všeho byla bohatá na zábavu a uvolněnější atmosféru, než bývá obvyklé po závodech.
Ve večerních hodinách převzala kontrolu nad místním nočním klubem a podle videí, která se šířila po sociálních sítích, panovala veselá nálada. Fanoušci se loučili slovy: „Nejen skvělá sportovkyně, ale také skutečná královna večírků.“
Na sociálních sítích Wiererová poděkovala všem, kteří ji na její dlouhé biatlonové cestě doprovázeli. V příspěvku napsala mimo jiné: „Nikdy jsem si nedokázala představit, že získám tolik náklonnosti od lidí, kteří sledují biatlon. Díky všem fanouškům jsem si uvědomila, jak důležité je být sama sebou. Díky biatlonu jsem se naučila znát své limity, přednosti i chyby, hlavně když jsem byla pod tlakem. Díky za vše.“
Dlouho zvažovala, zda kariéru prodloužit. Myšlenka na rozloučení na domácí půdě v Anterselvě, kde vyrůstala, ji přiměla k tomu, aby pokračovala až do pětatřiceti let, ale nyní učinila konečné rozhodnutí ukončit závodění.
Na olympijské scéně se rozloučila s bilancí jedné stříbrné a tří bronzových medailí; první z nich získala před dvanácti lety v Soči. Během rozlučky pronesla také krátké postesknutí: „Už zase,“ které odráží smíšené pocity z konce jedné etapy života. Veřejné děkování a závěrečná oslava tak uzavřely její dlouhou kariéru v biatlonu.
