Kdo byl Adam Hudec a proč jeho hudbu znala Evropa
Ilustrace vytvořená pomocí AI
Kultura Autor: Redakce · 3 min čtení · Zdroje: stvr.sk, soza.sk, novinky.cz

Kdo byl Adam Hudec a proč jeho hudbu znala Evropa

Slovenský hudebník Adam Hudec zemřel 14. listopadu 2026 v Bratislavě ve věku 77 let. Zpráva o jeho úmrtí se objevila 19. listopadu. Hudec byl skladatel, aranžér, dirigent, zpěvák a rozhlasový moderátor, jeho jméno se pojí především s dechovou hudbou. Patnáct let působil jako první hobojista Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu. Jeho kariéra ale zahrnovala také vedení kapely, vlastní tvorbu a pořádání hudebních přehlídek.

Slovenský ochranný zväz autorský, známý pod zkratkou SOZA, zveřejnil 19. listopadu vzpomínku na Hudecovu kariéru. V databázi této organizace je evidováno více než 1 500 jeho děl, zatímco oznámení SOZA uvádí přes 500 vlastních kompozic a hudebních úprav. Tato čísla popisují odlišné soubory, proto se nemusejí shodovat. Hudec byl členem SOZA od roku 1985 a působil také v její dozorčí radě. Autorské záznamy tak ukazují rozsah jeho práce vedle známějšího působení u kapely.

Hudec se narodil 3. listopadu 1949 v Banské Štiavnici a hudební vzdělání získal na bratislavské konzervatoři a Vysoké škole múzických umění. Nejprve se věnoval hře na trubku, později studoval hoboj a operní zpěv. V rané části kariéry působil ve skupinách Titanik, Istropolitana a Danubius. S Danubiem absolvoval zahraniční angažmá v bývalé Jugoslávii, Německu a Nizozemsku. Jeho profesní dráha tedy začínala v různých hudebních prostředích, než se spojila především s dechovou hudbou.

V roce 1975 vznikla Malokarpatská kapela a Hudec se stal jejím uměleckým vedoucím. V této roli spojoval práci skladatele, dirigenta, aranžéra a zpěváka, zároveň vystupoval jako sólista na hoboj a tárogató. Kapelu vedl do roku 1995, tedy dvacet let. Společně vystupovali na Slovensku i v zahraničí, podle SOZA nejméně v deseti evropských zemích. Nahráli také více než 30 hudebních nosičů a vytvořili televizní hudební pořady.

Mezi Hudecovy známé písně patří Kúty, Kúty a Záhorskú dzedinú, které se podle Slovenského rozhlasu zařadily mezi zlidovělé skladby. Věnoval se také úpravám lidových písní a komponoval pro sólové dechové nástroje i velké orchestry. Jeho skladby a aranžmá vydávala slovenská i zahraniční nakladatelství, mimo jiné rakouský Adler Musikverlag. Za skladatelskou a organizační činnost získal v letech 1995 a 2009 Cenu Karola Pádivého. SOZA mu udělila také ocenění za uvádění domácí tvorby v zahraničí.

Hudecův vliv se neomezoval na vlastní vystupování a komponování. V lednu 1990 se podílel na založení Združenia dychových hudieb Slovenska a stal se jeho prvním předsedou, od roku 1997 pak zastával čestnou předsednickou funkci. Založil také Bratislavské slávnosti dychových hudieb a v letech 1986 až 1992 působil jako jejich hlavní dramaturg a režisér. V rozhlase připravoval pořady o dechové hudbě, například ZDHS predstavuje a Kapela hraj. Později pokračoval také v internetovém Rádiu Oddychovka.

Jeho práce zasahovala i do mezinárodního prostředí. V letech 2000 až 2005 zasedal v porotách evropských soutěží dechových hudeb malého obsazení a v roce 2004 organizoval jejich šampionát v Bojnicích. Podílel se rovněž na přípravě kongresu mezinárodní společnosti IGEB, který se konal v Banské Bystrici v roce 1988. Pro reprezentační a oficiální příležitosti Slovenska vytvořil aranžmá hymen více než 100 států. Vedle skladatelské práce tak uplatňoval zkušenosti také při organizaci soutěží, rozhlasových pořadů a hudebních akcí.