Si Ťin-pching jednal s Trumpem a Putinem, vydali mírovou deklaraci
Ilustrace vytvořená pomocí AI
Byznys Autor: Redakce · 3 min čtení · Zdroje: fmprc.gov.cn, seznamzpravy.cz, novinky.cz

Si Ťin-pching jednal s Trumpem a Putinem, vydali mírovou deklaraci

Čínský prezident Si Ťin-pching se 19. listopadu v Šen-čenu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Trojstranná schůzka se konala při summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství APEC. Po jednání zveřejnily Čína, Rusko a Spojené státy společnou Mírovou deklaraci. Dokument se věnuje strategické stabilitě, reformě OSN, energetickým dodávkám a jadernému riziku. Neobsahuje však zmínku o válce na Ukrajině ani o konfliktu v Íránu, přestože obě témata patřila k očekávaným otázkám schůzky.

Čínské ministerstvo zahraničí zveřejnilo deklaraci večer 19. listopadu a uvedlo, že její signatáři si vyměnili názory na současnou mezinárodní situaci. Text obsahuje čtyři věcné body, které se týkají spolupráce tří zemí jako stálých členů Rady bezpečnosti OSN, energetiky, mezinárodních institucí a jaderných zbraní. Lídři v něm prohlašují, že chtějí zachovat strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost. K jednotlivým závazkům však dokument nepřipojuje harmonogram ani konkrétní cílové hodnoty.

V otázce jaderných zbraní se tři prezidenti shodli na formulaci, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí se vést. Deklarace zároveň slibuje dialog o omezení jaderných rizik a zabránění šíření jaderných zbraní. Neuvádí ale, kdy by rozhovory měly začít, kdo je povede ani jakých závazků by se měly týkat. Čínský ministr zahraničí Wang I označil schůzku za mírový summit a uvedl, že prezidenti představili své strategické záměry. Podle něj se dohodli na prevenci konfliktů a konfrontací.

Další bod dokumentu se týká ropných produktů. Čína, Rusko a Spojené státy v něm plánují zvýšit jejich výrobu i dodávky a zdůrazňují význam stabilního toku energií. Prohlášení neuvádí, o jak velké navýšení má jít, kdy by se mělo uskutečnit ani kterých zemí se případné dodávky týkají. Neobsahuje ani konkrétní dohodu o cenách nebo společném projektu. Energetická část deklarace tak stanovuje záměr tří států, ale nepřináší podrobnosti potřebné k posouzení jeho rozsahu.

V části věnované OSN se tři státy hlásí k její reformě, aby podle nich dokázala účinněji reagovat na celosvětové výzvy a plnit své poslání při ochraně míru a bezpečnosti. Dokument se vymezuje také vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu a podobným institucím. Lídři tvrdí, že nesmějí zneužívat svou pravomoc, a zdůrazňují souhlas států i imunitu jejich představitelů. Deklarace neupřesňuje, jak by se navrhovaná reforma OSN měla změnit ani jaké kroky by měly omezit pravomoci mezinárodních soudů.

Vedle trojstranného jednání se Si Ťin-pching 19. listopadu v Šen-čenu setkal s Trumpem také samostatně. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že prezidenti mluvili o obchodních a ekonomických otázkách, Tchaj-wanu i spolupráci v oblasti boje proti narkotikům, nelegální migraci a telekomunikačním a kybernetickým podvodům. Jednali také o bezpečnostních rizicích umělé inteligence a potřebě udržet ji pod lidskou kontrolou. Podle čínské strany se shodli na přípravě akčního plánu pro budování konstruktivních vztahů strategické stability.

Čínský prezident při samostatném rozhovoru vyzval k tomu, aby obě strany rozšiřovaly oblasti spolupráce a spory, které zatím nelze vyřešit, zvládaly tak, aby se dále nevyhrocovaly. Upozornil také na Tchaj-wan a řekl, že Spojené státy by se měly vyhnout krokům, které by vztahy zhoršily. Trump podle čínského ministerstva ocenil dosavadní kontakt se Si Ťin-pchingem a podpořil pokračování spolupráce v zemědělství a energetice. Dalším krokem má být příprava akčního plánu, zatím však nebyl zveřejněn jeho termín ani podoba.