Francouzský prezident Emmanuel Macron označil novou ruskou mobilizaci za věrohodný scénář. Podle jeho odhadu by Moskva mohla povolat přibližně 300 000 dalších vojáků. Mobilizace by podle Macrona souvisela s válkou proti Ukrajině a mohla by posílit ruskou ofenzivu v Donbasu. Prezident o možnosti hovořil v pátek 25. září 2026 během rozhovorů pro francouzské televizní stanice TF1 a France 2. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se boje na Ukrajině dál soustředí na tlak ruských jednotek východním směrem.
Podle německého veřejnoprávního serveru MDR Macron považuje takový vývoj za realistický, nikoli pouze hypotetický. Zároveň ale neoznámil, že by Rusko mobilizaci skutečně vyhlásilo. Číslo kolem 300 000 vojáků představuje prezidentův odhad možného rozsahu, nikoli potvrzené rozhodnutí Kremlu. Zpráva byla aktualizována v 8:49 pražského času 25. září. Mobilizace by podle uvedeného scénáře měla sloužit především k posílení ruské ofenzivy v Donbasu, kde pokračují těžké boje.
Macron své hodnocení spojil také s širší bezpečnostní situací v Evropě. Francouzský prezident varoval před možnými ruskými sabotážními akcemi na území Francie. Jako příklad zmínil incident s drony u letiště Leipzig/Halle, za který německá vláda viní Rusko. Podle Macrona nelze vyloučit podobný útok také ve Francii. Mobilizace nových vojáků by tak nebyla jediným prvkem ruského tlaku, který Paříž v současnosti sleduje v souvislosti s válkou a jejími dopady na evropské státy.
Aktuální zpráva zároveň popisuje noční ruské útoky na ukrajinské cíle. Podle ruského ministerstva obrany byly zasaženy ukrajinské zbrojní podniky, logistická centra a lodě. Mezi uvedenými místy byla montážní a skladovací oblast pro drony v Kyjevské oblasti, logistická centra v Oděské oblasti a přístavní infrastruktura v Reni. Tyto informace pocházejí z oznámení ruské strany a jejich rozsah nebyl v daném okamžiku nezávisle ověřen. Útoky zapadají do pokračujícího ruského tlaku na ukrajinskou logistiku a obranný průmysl.
Vedle Macronova vyjádření se v pátečním přehledu objevila také žádost finského prezidenta Alexandera Stubba adresovaná Elonu Muskovi. Stubb chce, aby Ukrajina mohla využívat satelitní internet Starlink také při útocích na ruská raketová odpalovací zařízení v Rusku. Rozšíření přístupu by se podle něj mělo týkat rovněž ukrajinských území okupovaných Ruskem. Finský prezident uvedl, že takové využití by mohlo zachraňovat lidské životy. Žádost se týká pravidel používání služby, nikoli oznámení nové vojenské operace.
Mobilizační scénář se objevuje také na pozadí předchozích obav z ruského náboru. V dřívějším přehledu MDR se psalo o strachu části ruských mužů z nové mobilizace po parlamentních volbách. Lidé na ochranu lidských práv podle něj upozorňovali na nucené nábory, do nichž měla být zapojena policie, a někteří muži hledali útočiště v Arménii. Tyto informace se vztahovaly k předchozím událostem a nepředstavují potvrzení nové mobilizační vyhlášky. Macronovo páteční vyjádření proto zůstává hodnocením možného vývoje.
V tuto chvíli není uvedeno, že by ruské vedení oznámilo konkrétní termín, právní rámec nebo přesný počet lidí, které by chtělo povolat. Zveřejněný údaj 300 000 vojáků proto nelze zaměňovat za oficiální mobilizační rozkaz. Důležitou souvislostí zůstává Macronovo tvrzení, že by Moskva nové síly mohla využít k zesílení útoku v Donbasu. Další vývoj bude záviset na ruských rozhodnutích, situaci na frontě a na tom, zda se objeví potvrzené informace o skutečném náboru. Evropské vlády současně sledují také možné sabotáže a útoky na infrastrukturu.
