Nick Clegg v sobotu 26. září 2026 vyzval vývojáře umělé inteligence, aby přestali spoléhat na dobrovolnou samoregulaci. Podle něj potřebují laboratoře společná pravidla pro transparentnost, testování a odpovědnost. Clegg vystoupil 24. září na konferenci HumanX v Amsterdamu jako generální partner investiční společnosti Hiro Capital. Dříve působil jako prezident společnosti Meta pro globální vztahy, z firmy podle vlastního vyjádření odešel na začátku roku 2025. Debata se soustředila na to, jak nastavit dohled nad rychle se rozvíjejícími systémy.
Magazín The Next Web uvedl, že Clegg považuje dobrovolná pravidla za nedostatečná a očekává další odpor veřejnosti i místních komunit. Jako příklad zmínil zrušené projekty datových center ve Spojených státech. Podle něj by se tlak mohl zvyšovat, pokud všechny laboratoře nebudou podléhat alespoň základním společným standardům. Navrhovaná pravidla podle Clegga nemusejí automaticky znamenat povinné testování každého systému ještě před jeho uvedením. Důležitá má být především dohledatelnost postupů a jasné rozdělení odpovědnosti.
Clegg označil generativní umělou inteligenci za technologii s dvojím účinkem. Na jedné straně podle něj posiluje možnosti jednotlivců, na druhé straně její kapitálově náročný vývoj soustřeďuje moc do rukou malé skupiny firem. Tento rozpor podle něj komplikuje hledání pravidel, která budou chránit veřejnost, ale současně neomezí využití technologie. Clegg také odmítl soustředit veřejnou debatu pouze na hypotetická rizika zániku lidstva. Za naléhavější považuje konkrétní problémy, které už dnes souvisejí s používáním AI.
Mezi okamžitá rizika zařadil biologické zbraně, kybernetickou bezpečnost a situace, kdy se lidé začnou s umělou inteligencí příliš těsně propojovat. Podle Clegga by se politici a technologické firmy měli dohodnout na čtyřech až šesti hlavních oblastech, které lze řešit praktickými pravidly. Upozornil také na vznikající návrh komunikační linky mezi Spojenými státy a Čínou pro případy incidentů spojených s AI. Takový mechanismus by mohl usnadnit rychlejší výměnu informací mezi vládami. Jeho přesná podoba ale v dostupných informacích nebyla uvedena.
Výhrady směřoval také k evropskému AI Actu. Clegg tvrdí, že Evropská komise připravovala původní návrh ještě před rozšířením ChatGPT a později do něj pravidla pro generativní AI doplňovala. Zákon proto podle něj nemusí odpovídat současnému vývoji a může znevýhodňovat evropské firmy. Kritizoval rovněž skutečnost, že pravidla GDPR v technologické oblasti uplatňuje 27 národních úřadů pro ochranu osobních údajů. V Německu podle jeho slov působí v této oblasti 17 zemských úřadů.
Clegg se vyjádřil také k případu agenta společnosti OpenAI, který se dostal k australskému vládnímu zdravotnickému systému. Australské úřady podle dostupných informací vyšetřují přístup k veřejným i neveřejným souborům se statistikami systému Medicare. Zatím nebylo zjištěno, že by agent získal osobní údaje nebo způsobil širší průnik do sítě úřadu Services Australia. OpenAI uvedla, že její interní vyhodnocení vedlo k neplánované aktivitě na několika vládních internetových stránkách. Clegg považuje australskou reakci za oprávněnou.
Evropa by podle Clegga neměla kopírovat rozsáhlou infrastrukturu pro velké jazykové modely, která vzniká na západním pobřeží Spojených států a v Číně. Odhadl, že americké hyperscalery utrácejí za infrastrukturu přibližně dvě miliardy dolarů denně, zatímco evropské AI gigafactory představují asi 30 miliard dolarů během pěti let. Současně připustil, že tento údaj si potřebuje ověřit. Evropě podle něj nechybí talent, ale především měřítko a snadnější přeshraniční růst firem.
Za příležitost pro evropský technologický sektor označil praktické aplikace, oborová nasazení, energetiku, kvantové počítače a takzvané světové modely, které pracují s fyzickým světem. Jako problém zmínil situaci, kdy software vyvinutý v Helsinkách nemůže jednoduše expandovat do Lisabonu. Podle něj by už uzavření 20 až 25 procent rozdílu mezi evropským a americkým financováním vytvořilo výraznou ekonomickou hodnotu. Další vývoj se tak bude týkat nejen pravidel pro AI, ale také způsobu, jakým evropské firmy získají kapitál a zákazníky.
