V České republice došlo k zásadní změně v definici závislé práce, která má významný dopad na posuzování takzvaného švarcsystému. Novela zákoníku práce, vycházející z evropské směrnice o digitálních platformách, přináší jasnější vymezení mezi zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností. Tato úprava ovlivní všechny firmy a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) v zemi.
Dosavadní definice závislé práce vycházela ze čtyř znaků: výkon práce v podmínkách nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně. Nově se však tyto znaky redukují na dva hlavní: vztah nadřízenosti a podřízenosti a výkon práce jménem zaměstnavatele. Osobní výkon práce se přesouvá mezi podmínky výkonu závislé práce, spolu s požadavkem na odměnu, nesení nákladů a odpovědnosti zaměstnavatelem a na určení místa, kde má být práce vykonávána.
Tato změna má zásadní dopad na posuzování pracovních vztahů, zejména v kontextu švarcsystému, tedy nelegálního zaměstnávání, kdy OSVČ vykonává práci, která vykazuje znaky závislé práce, ale není uzavřena pracovní smlouva. Nová pravidla by měla přispět k jasnějšímu vymezení mezi legální spoluprací na IČO a nelegálním zastřeným pracovním poměrem.
Podle odborníků může tato úprava vést k tomu, že část vztahů, které byly dosud na hraně, bude nově posouzena mimo oblast závislé práce. Firmy budou muset pečlivě zvážit, jakým způsobem řídí a kontrolují práci svých spolupracovníků a jakým způsobem jim určují pracovní dobu. Tato změna by měla přispět k větší právní jistotě na trhu práce a snížit riziko nelegálního zaměstnávání.
Novela zákoníku práce je v současnosti v meziresortním připomínkovém řízení a očekává se, že nabude účinnosti od 1. prosince 2026. Firmy a OSVČ by měli tuto změnu pečlivě sledovat a přizpůsobit své pracovní vztahy novým legislativním požadavkům.
